I když se vždycky snažím o Vánoce neuspěchané, v klídku, "co se stihne, to se stihne, hlavně že se máme rádi :)", stejně to člověku, zvlášť ženské, nedá, aby se trochu víc neposnažila a tím si před Vánoci trochu nepřidala stresu. A když stresík opadl, měla jsem velkou chuť pustit se do nějaké nimravé práce, která by nebyla šup šup hotová, ale prostě takové, která trvá delší dobu a která se dělá pomalu, v klidu, po troškách... Aby byl výsledek vypracovaný, aspoň trošku dokonalý a byly znát hodiny strávené realizací. Tak snad...

A teď trošku z jiného soudku :).   Na Vánoce jsme mezi ostatním cukrovím nestihli perníčky. Předevčírem jsme si, snad popáté, četli s dětmi v Dětech z Bullerbynu, jak pekli vánoční perníky - takže program včerejšího večera byl jasný :)).