Jsou návrháři, kteří se oblékají extrémně výstředně, dále jsou tací, kteří se oblékají zcela nenápadně a ještě takoví, kteří vědí obléci kohokoliv, jen ne sebe. Myslím, že nepatřím do žádného extrému, o tom je i moje značka Majoranka - nenápadně nápaditá.
Na oblékání se dívám z trochu jiné strany a o svém přístupu k oblečení jsem začátkem tohoto roku psala v článku "Jak být i trochu GREEN i trochu IN". Nejsem velmi náročná, ale ani nenosím cokoli. Vím, co mi sluší, ale nekupuji všechno, co se mi líbí. Vlastně v poslední době nenakupují oblečení vůbec. Mám štěstí, že když nemám co na sebe, mohu si vybrat něco ze svých modelů. Nenosím ty, co jsou k zakoupení, ale pokud se některá věc dlouho neprodává, řeknu si, že je tedy asi pro mě a nechám si ji. Také je pravda, že samotné oblečení mě vyhledává. Často se stává, že kámošky, které vyhazují věci (hlavně vintage) osloví nejprve mě a tak u mě skončí všechno možné, protože nedokážu nic vyhodit. Pokud chci něco nového, jdu se shrabat na naši půdu. Máma má a měla skvělý vkus, takže dědím její teď už vintage skvosty. Mámin výběr oceňuji, protože mi tak 2 až 3 krát do roka něco koupí a všechno z toho s radostí nosím. Sice ne vždy to tak bylo: když jsem byla malá, tak jsem některé věci od ní skrývala vzadu ve skříni, jakože se ztratily ... :)
Co ze své tvorby nosím? Čtěte a dozvíte se více.
Jedna z věcí, kterou jsem ušila pro sebe jsou tyto kalhoty:
Jsou to první dlouhé volné dámské kalhoty, které jsem navrhla, takže jsem musela otestovat nový střih a kvalitu šití. Ušila jsem je před 2 lety, ale až letos jsem je vystavila na prodej. Toto léto je to jeden z mých nejoblíbenějších kousků v šatníku. A pozor, k dispozici je online už jen jeden kus.
Když jsem uviděla látku, z níž je tento letní cardigan, okamžitě jsem se do ní zamilovala. Tedy nejprve jsem ji chtěla použít na něco jiného. Při šití na míru jsem ji vícekrát nabídla zákaznicím, ale žádná ji nevěděla ocenit tak, jako já. Pravdou je, že když jsem ji našla v obchodě, neměla jsem peníze na "vyhazování" a ta látka nebyla nejlevnější. Měla jsem tehdy docela nudnou brigádu v muzeu, kde jsem jen chodila a dávala pozor ... haha a když jsem byla už dost otrávená, pokaždé jsem si řekla, že po výplatě si koupím tu krásnou látku. Jinak, později jsem se dozvěděla, že je vyrobena v Praze (Jenom látky) a v obchodě mě počkala. :) Zvýšil se z ní materiál ještě na jeden cardigan. Druhý nosím já a už pár let je to jeden z mých nejoblíbenějších kousků.
(Tropický top, modelka Daria K., foto: Lukáš Sládek)
Zjistila jsem, že ty nejkrásnější věci, které jsem vyrobila, když jsem se nastěhovala do Prahy a prodávaly nějak pomalu. U některých jsem už ztrácela trpělivost a nechala jsem si je. Mezi ně patří například "Tropický top" (foto nad textem), který je mimochodem také z látky vyrobené v Praze (Jenom látky), dále "zelenohnědé šaty"
(Zelenohnědé šaty, modelka Daria K., foto: Lukáš Sládek)
- dost jsem šetřila a koupila jsem materiál pouze na jeden kus. Když jsem si to promyslela, už ho neměli. :( Dále mezi ty nekúpené věci patří černé kraťasy s béžovou krajkou, které jsem si přivlastnila, když jsem si došila černobílý cardigan a neměla jsem co k němu. Pak jsem je prala dost bezohledně a vlněná látka to nevydržela, takže se mi na nich udělali dírky. Co už, dírky jsem záplatované, ale protože to nevypadá dobře, dávám si na ně vintage šátek made in India:
Bílý top na této fotce se taky dlouho neprodával, tak jsem ho začala nosit, ale je mi už trochu malý. Na začátku článku jsem vzpomínala, že oblečení mě vyhledává ... Například tento klobouk TONAK jsem našla v příkopu u řeky cestou na železniční stanici. U nás na vesnici je zvykem, že lidé vyhazují oblečení jen tak do trávy. A když najdeš v trávě pohozené zachovalé klobouky a barety TONAK na jedné kope, tak nech to tam :D Popravdě klobouky nenosím, protože mi vadí, ale na fotkách vypadají skvěle.
(Čínský top, modelka Daria K., foto: Lukáš Sládek)
Ušila jsem i tento čínský top a po čase jsem si uvědomila, že ho nechci prodat. Zbožňuji ho. Problém ale je, že nevím k čem a jak jej nosit, tak pokud mi víte poradit, s radostí uvítám vaše nápady. Je vyroben ze starého oblečení a k jeho vytvoření mě inspirovaly mé oblíbené filmy od Wong Kar Waie.
(Modrý pulovr s červenými knoflíky, modelka Daria K., foto: Lukáš Sládek)
Když jsem už částečně nastínila téma oblíbených filmů, tak jistý čas jsem byla zamilovaná do Amélie z Montmartru. Moje první modely byly velmi ovlivněny barvami, které jsou pro Amélie typické. Tehdy vznikl "Pulovr s červenými knoflíky", který jsem vyrobila z pulovru, který někdy nosil můj děda. Kámoška Janka mi ho při stajlovaní na focení zkombinovala s mou oblíbenou sukní, kterou jsem si také musela před nošením poctivě prošít. Modelka Daria K. v tom vypadá skvěle, že?
(Upcyklovaná babiččibna halenka)
Takže nosila jsem předělán dědův svetr, ale také prošitou babiččinou halenku: Víte, co je na tom neuvěřitelné? Jsou to moje nejvynosenejšívěci a pořád jsou ve skvělé kondici. Látka jako nová, září barvami, neudělali se na ní žádné žmolky ani dírky. A to má alespoň "100 let".
(Tyrkysová sukně se vzorem "kohoutí stopa", modelka Veronika M., foto: Lukáš Sládek)
Tato sukně vznikla ze šatů. Z horní části šatů vznikl top. Když jsem ji dokončila, stala se zajímavá kuriozita. Surfovala jsem po internetu, prohlížela jsem si aktuální fashion a najednou jsem narazila na podzimní kolekci Chanel Fall 2007, kde jsem našla stejnou sukni v trošku tmavším odstínu, ale potěšilo mě, že máme s Chanelem podobný vkus a nápady haha.
A nakonec moje oblíbená superlehká duhově barevná vintage košile, která se jednoho dne objevila u nás doma. Vůbec nevím odkud. Spadla z nebe :)
(Moje nejoblíbenější košile, foto: neznámý fotograf z Radlické sportovním, Praha)
Co nosíte nejraději vy? Máte něco handmade? Nebo od Majoranku?
Mária Reváková / majoranka
