To byl týden. Podivný. Euforický. Vyčerpávající. Slunečný. Vyčkávající. Unavený. Nadějný.

Valentýnská neděle. Jsem v práci, kluci na stavbě. Překvapí mně jarními kvítky. Hyacint a narcisky. Od každého jeden květníček. Miláčci moji. Šiju Vintage dotee. To se zase budu těžko loučit. Za těch pár hodin si jí vždycky stihnu zamilovat. Večer nemůžu spát. Musím fandit. Olympiáda mě dokáže strhnout. Mám slabost pro Kanadu. Asi že se tam mluví francouzsky. A mají úchvatnou přírodu. Jede Martina Sáblíková. Rodačka. Jsem dojatá. Má to! Zaslouží si to!

Pondělí bych prospala. Mám deficit. Navíc ta zima. Dlouhá. Nekonečná. Chybí mi vzduch. Světlo. Teplo. Jaro! Nic se mi nechce. Takovej ten divnej den. Přemáhám se. Venku inverze. Nedá se tam dýchat. Bronzová placka mě trochu vzpruží. To musí být euforie. Snažím si to představit. Já bych na ten stupínek ani nevylezla. V Kanadě mají jaro!

Dneska žádná medaile. Takový standardní úterý.  Zase v práci, hlava mi jde kolem. Chodím tam ráda. Odpočinu si od kluků, příjemná změna mluvit celý den s dospělákama. Domů přijdu večer zmlácená. Měla bych něco dělat, alespoň trochu polechtat domácnost. Alespoň zabalit balíčky na poštu (kéž bych na to měla asistentku!).  Všichni doma rýmujeme.

Dneska máme hrací středu. Z lega stavíme stavbičky, ohrádky pro zvířátka, vesmírný stanice. Malujeme, modelujeme. Povídáme si pirátské příběhy. Čteme. Cítím se odpočinutě. Sedám i ke korálkám. Ale žádná velká sláva. Jdu radši spát. Moc se nevyspím. Zítra máme s Olivem lítání po doktorech.

Děsnej čtvrtek. Jsem nervozní. O nic moc nejde. Jsem přesvědčená, že je v pořádku.  A je! Ale vůbec se mu tam nelíbí. Čtyři ordinace, čtyři vyšetření, čtyřikrát vysvlíknout. Všude na něj dělají brikule. Pláče. Visí mi kolem krku. Nic ho neuklidní. Odpoledne oba na tři hodinky usneme. Stejně se z toho nemůžeme ještě dva dny vzpamatovat. Za týden ještě jedno kolečko.

Otepluje se. Slunečný pátek! Je to nadějný, že by jaro? Připojí nám vodu. Budeme se stěhovat! Měla bych jít balit. Abych to nezakřikla. Tedík má keramiku. Zase se naučil nějaký nový hlášky od starších. Nestačím se divit. Máme novýho draka do sbírky. A taky rytíře. Příště bude kůň a hrad. Odpoledne louskáme ořechy. Skvělá zábava.

Slunečná sobota! Všechno taje. Ale byla to hezká zima. Ale stačila. Chystám špenátový koláč na odpolední mejdan s partou. Poprvé v životě se mi nepovedl. Prostě se neupekl. Ach jooo. Nemám záložní plán. Naštěstí je tam dobrot dost. Jsem nabitá. Naladěná. Plánujeme s holkama léto. Jezdíme každý rok s dětma. Letos je necháme tatínkům a vyrazíme si samy. To budou lázně! Hledám chaloupku. Tak akorát, u lesa a s bazénem.

Ještě slunečnější neděle! Jdeme si s klukama užít tající sníh, louže. Po hodině spadnou do bláta. Ať žije pračka. Na dvojce dokument o filmu Jules et Jim. Nezapomenutelný zážitek před mnoha lety. když jsme ho viděla poprvé. Ráda bych ho viděla znovu. Dělám balíky z časopisů. Nedokážu je dát do sběru. Pár oblíbených si přestěhuju. Vybaluju jarní boty. Však ono na ně brzy dojde!