Convoy of Liberty Kraslice – 18. 4. 2010 V neděli 18. 4. 2010 se u příležitosti 65. výročí osvobození konala v Kraslicích jízda vojenských historických vozidel. Pro místní to byla především atrakce a zpestření jinak poměrně nudné, ale slunečné neděle. Poněkud v ústraní zůstal akt pokládání květin u pamětní desky bývalého koncentračního tábora. Ten se odehrál za přítomnosti starosty města Kraslic, ale hlavně za účasti veteránů 2. světové války. Těm, ačkoliv si to zasloužili nejvíc, byla věnována minimální pozornost. Tak jsem to alespoň viděla já. Malá vsuvka Proč já a Kraslice? V Kraslicích jsem se totiž narodila a mám k nim zvláštní vztah. Po odtržení Sudet navštívil Kraslice Adolf Hitler, který tu byl nadšeně vítán zfanatizovaným davem a poté se údajně ubytoval v domě, který posléze přešel do vlastnictví Státních lesů (jakým způsobem netuším) a ve kterém jsem já o několik let později prožívala dětství. Můj otec v něm dodnes bydlí. Ani jeden z nás se s diktátorem nesetkal. Já jsem v té době byla ještě na houbách a otec zrovna prožíval svoji pubertu někde ve východních Čechách…J Trocha historie Písemné záznamy se sice nedochovaly, ale z ústního podání pamětníků se dají jednotlivé střípky alespoň zčásti poskládat.V roce 1941 byl zřízen přímo v objektu nynějšího závodu Semetex (před rokem 1989 Krajka Kraslice) v ulici Čsl. armády (tehdy se ulice nazývala Hermann Göringstrasse) koncentrační tábor, kde byly vězněny ženy všech možných národů nacisty okupované Evropy. Závod byl za války v majetku firmy Hackenfelde se sídlem v Berlíně – Spandau. Zprvu vyráběl moskytové sítě pro Afrikacorps v Africe, později pak prošívané pokrývky pro Wehrmacht a ještě později zde byla zahájena výroba leteckých palubních přístrojů pro Luftwaffe.Koncentrační tábor, kde bylo ubytováno několik stovek žen všech možných národností, se nacházel přímo na dvoře továrny, neměl tedy oplocení nabité elektrickým proudem a se strážnými věžemi. Byl zde však esesácký komandant se strážemi SS a vězeňské dozorkyně.V koncentračním táboře byly uvězněny ženy snad všechny národnosti ze zemí, které Němci okupovali. Byly zde Češky, Francouzky, Rusky i Ukrajinky, ale i židovky a cikánky a také několik žen německé národnosti. Dále Polky, Slovinky, ženy z Holandska i Belgie. Vězněné ženy trpěly nedostatkem potravin, byly podvyživené, jejich dozorkyně s nimi jednaly neurvale a surově. Všechny internované ženy měly vězeňský pruhovaný šat. Zvláštností vězeňského komanda v Kraslicích bylo, že zde byly vězeňkyně stále přesunovány do jiných pracovních komand.V dubnu 1945 zemřela v Kraslicích řada polských žen transportovaných z koncentračního tábora na (údajně omylem) bombardovaném nádraží.Pár momentek z akce
Příjezd konvoje do Kraslic



Trochu zvláštní uvítání

Na pietním místě nikdo neuklidil, a tak zaskočil sám pan starosta


Očistit ruce i šat a s kytkou v ruce vyčkávat

A konečně i na veterány došlo. Tomu na první fotce je (tuším) 96 roků




Ještě pár podpisů a je konec


