Slunce svítí - co už zase? 
Já mám radši déšť a sníh...
Touhu slyšte jen v mém hlase...
Neb v kapse mě hřeje líh...
Mé verše jsou recese,
léčí mě z mé deprese...

Plameny stravují dřeva tělo,
aniž by to plánovalo, aniž by to chtělo..
Aby člověku dobře bylo,
zabito dřeva bylo tělo..
Dřevo jen růst si chtělo,
chtělo jen aby se dobře mělo..
V podobě stromu aby bylo,
a korunou listů do světla ševelilo...

Vášeň zahalila duši mou jako temný mrak,
rve mi nitro svými drápy jak ohnivý mrak...
Sama jsem však v tuto chvíli..
Kéž byste mě někdo uhasili....