"Pojedeme na výlet!"

  "A nafotíme tam nové výrobky!"

  S jiskřičkami v očích jsem oznámila jednoho krásného letního rána a moji nejmilejší z toho příliš nadšení nebyli... Ale protože jsou moc hodní a tolerantní, tak se jelo. Vyrazili jsme na půvabný zámek Kozel nedaleko Plzně.

  Fantastický zámeček, původně lovecký s mnoha romantickými zákoutími, pěstěnou zahradou, která je opečovávaná důkladným zahradníkem, pávy procházejícími se v záhoncích a nádhernými altánky s luxusním výhledem. "To budou fotky minimálně na titulní stránky britského Vogue" myslela jsem si a vykračovala si s kabelkou plnou oblečení, kochající se místními krásami.

  Dvorní fotografka (ehm, mladší sestra) odmítala spolupráci, dokud si nedá vydatný pohár v místní vynikající cukrárně. Z poháru se nakonec vyklubala i klobása a kuřecí stehýnko... No budiž, fotograf musí být plný síly, ale celou dobu jsem byla jako na trní (nebo to byly ty vosy, co se slétly k poháru?)a své "kafčo" jsem měla vypité během pár minut :)

  Konečně! Krásná bílá lavička s půvabným pohledem na čerstvě posekaný zámecký trávníček! To je ono! To bylo to pravé místo pro Top s nádechem aristokracie. Ovšem co s těmi turisty, kteří stáli kus od nás a nechtěli se hnout? Čekali jsme... Deset minut, patnáct minut, dvacet minut... Turisté stále jakoby vyhlíželi, dokud si nesvléknu tričko a nevyměním podprsenku za bezramínkovou... "Kašlem na to, dělej, podrž ten svetr" kývla jsem na svoji garderobiérku (ehm, mladší sestra) a začala se svlékat. Jako bych zamávala turistům, rozdurděným býkům, červeným hadrem před nosem, najednou se pohnuli a všichni museli zrovna kolem NAŠÍ lavičky! Zde padla od mé stylistky (však vy víte, kdo to je:) památná věta v nadpisu...

  Se sukýnkou to nebylo o nic lehčí. Altánek s nádherným výhledem byl obsazen oblizujícím se párečkem, který opravdu nehodlal nikam vysmahnout. Opět jsme tedy čekaly, ale né tak dlouho... Prostě tentokrát jen chvilku. Pak jsem se ladně (jak to jen s velikostí 42 jde ;) vyhoupla na zábradlí (altánek to málem nepřežil :) ale ani to náš páreček nevyrušilo v tokání. "Když to nejde, von tam má furt tu tašku" halekala na mě ségra a dělala významné pohledy, jakože to určitě pochopí a teď budeme mít alespoň na chvilinku altánek pro sebe. No, neměly jsme... :)

  Zbytek výletu věnovala moje výprava odpočinku na sluníčku, zatímco já jsem běhala kolem svých oděvních kousků a fotila je z různých stran položených na úžasné zámecké travičce, po které se jistě procházely samotné princezny.

  No, řekněte, copak by tyhle fotky nedělaly na titulce Vogue parádu? :))