Tak si říkám, že je vlastně dobře, že jsem se rozhodla spojit víkend do jednoho blogu. Ne, že bych trajdala po kopcích nebo tak něco, ale... Zůstala jsem doma a pustila se do uklízení. Dokumentovat utírání prachu či úklid u holek v pokojíčku - na to se asi zaměřím příště a udělám sérii fotek "před a po".
Nicméně... 2/4 domácnosti (tatínek Radek a prvorozenka Klárka) se sbalili a jeli na chalupu. Já a Agi jsme zůstaly doma. No, pouštět se do nějakých větších akcí moc nešlo. Agátka protivná (asi zuby? Ani u druhého dítěte to napoprvé nepoznám;)), já nastoupila do pokojíčku a vyhodila jsem jeden pytel nesmyslů a věcí, na které si "nikdo" dlooouhou dobu ani nevzpomněl... a dneska? Vše je ve starých kolejích. Jako by se včera nic nedělo..., ale ten pocit uvolnění... a tak nějak se mi líp dýchalo :)
Takže abych to zhrnula. Pár včerejších fotek pořídil Radek "na horách"...
Foto č. 1: Hýčkaná zahrádka Radkovy mámy ;)
Foto č. 2: Nikdy jsem nebyla ve Francii (ale moc bych se tam chtěla podívat, Radi :)), ale takhle ji vidím a cítím všude mimo město... Miluju tu vůni... levandule.
Foto č. 3: Sobotní "lesní nákup". Není nad to dát si čerstvou jahůdku... A tohle už je zbytek ;)
Foto č. 4: Libečkem nám voní celá kuchyň. Když cítím libeček, cítím kuřecí vývar... A že byl dneska fakt dobrý!
Foto č. 5: Chvilka s časopisem... A vidíte ten růžový kabátek? Tak ten si jednou koupím... A klidně i v růžové!
Foto č. 6: Trocha ranní "turecké kávy"...
Foto č. 7: Po dobrém obědě jsme se rozhodli, že se projdem do města... No jo, jenže než se naše čtyřčlenná smečka vypraví... Vylezli jsme před barák a začalo mrholit. No nic, vrátili jsme se pro deštníky. Ušli jsme asi padesát metrů a začalo pršet! Co teď? Hodinu jsme se chystali, oblékali a nakonec z procházky nic nebude? Ale jo, něco málo bylo. Vzali jsme to nejkratší trasou zpátky domů. Jestli nás někdo sledoval z okna, myslím, že se musel dobře bavit... :) Dorazli jsme domů a... dali si zmrzku a pustili si Krkonošské pohádky :)
Foto č. 8: Jj, když se Klárka pustí do stavby domků z Dupla, několik dní se na ně nesmí ani sáhnout. Prostě se jen kocháme...
Foto č. 9: ...jsem si vygůglila, jelikož neumím fotit ticho... Večer je totiž jediná část dne, kdy ticho "vidím" i slyším... Jindy během dne je to u nás nemožné. Takže já si jdu dát nohy nahoru a poslouchat ticho... nebo CZ/SK retro na Óčku... :)


