..tak se mi to tu nějak po včerejším vložení vymazalo.. Takže znova..

Tak se udělalo hezky. Tak půjdeme ven. Tedy.. Pojedeme autobusem. Že jako vyzvedneme babi z práce, projdeme se, někde něco koupíme. A tak jsme si tak šly, ušly jsme asi sto metrů a přišel první Klárčin držkopád. Čučely jsme po jeřabinách a po letadlech a.. letěla ona. Ale tak blbě, že jsem měla strach, aby neměla rozraženou bradu. No, naštěstí se jí ani země nedotkla. Tak jsme otřepaly (nové) kalhoty a pokračovaly v cestě. Po dalších padesáti metrech další zakopnutí a než jsme dorazily na zastávku, byla celkem čtyřikrát na zemi.

Závěr: kalhoty mají podřená kolena, ale díra tam není. Každopádně si vymyslela, že až se tam (sama) udělá, že chce nášivku žirafy - od kotníku až po pupík.

Závěr č. 2: vždy mějte časovou rezervu. Já s tím tak nějak počítala.. Zastávku máme cca 7 min. od baráku, já si nechávala 20 min. a vyšlo to tak akorát.

Foto č. 1: Nečekala jsem to. Myslela jsem, že jsou jen ve větších městech. A i když jsem měla lístek, tak nějak se mi sevřel žaludek.. "Revize jízdenek!"

Foto č. 2: Na dlouhé zimní večery plánuju.. šití..

Foto č. 3: I "tsunami" jednou dojde energie! 15:43 hod. Agi zahlásila: "Mami, hají."

Foto č. 4: Zmrzlinový pohár podle Klárky. Vanilková, čokoládová a jahodová zmrzlina, šlehačka a gumoví medvídci. Ti se ale musí sníst co nejdřív, bo pak ztuhnou a nejdou žvýkat..

Jak říkám.. :)
*M*