Dlouhou dobu jsem Klárce slibovala výstavu Hračky z půdy. A dnes jsme tam konečně došly.. Prošly jsme celý Vsetínský zámek.., ale mám pocit, že jsem čekala něco víc.. Neříkám, že by to bylo špatné, myslím, že Klárce to bohatě stačilo.., ale já jsem asi náročná.. Čekala jsem průřez od minulosti až do současnosti, ale nic takového.. Klárku nejvíc, z této expozice, zaujalo obří Člověče, nezlob se a Agátku velká plyšová hrací kostka..

Nicméně.. Když už jsme tam byly, vylezly jsme i na zámeckou věž. To bylo super. Všude zvířata - jako živá :) Ale ty schody.. A navíc - s dvanácti kilovým závažím na rukách (Agátka). Počasí nic moc, ale výhled krásný.. I žaludek se mi sevřel.

Každopádně.. Teď jsem zralá se tak natáhnout.. Jsem to asi přehnala s pohybem :) Tak třeba si odpočinu o víkendu.. I když máme trošku plán - koupit Klárce "kozačky".. a nejspíš i Agátce.. Cosi ty holky furt rostou.. a nic jim nevydrží :) Ale na druhou stranu.. Klárka má třeba jednu fleecovou mikinu, kterou už nosí dva roky (a jsou jí čtyři ;)

Pomocnice Agátka.. Když chci ustlat postele, tak mi do nich vleze a jen "zdržuje".. Ale jinak je zlatíčko :) Vymyslela si "hru na schovku" s cumlíkem. Vždycky ho schovala pod polštář, prohlásila: "Není!" a na mou otázku: "Kde je?" se na mě zazubila a odpověděla: "Tam je!"

Pohled z věže na "naše" sídliště.. A tam někde vzadu bydlíme..

Kuk z věže..

"Mami, dívej, tam je moje školka!"

..a tam jak je ten bílý domeček s červenou střechou.. Na balkóně stojí človíček a to je náš děda.. teda můj taťka :)

..a tak nějak.. Kde domov můj.. s nahledem :)
Hezký víkend
*M*