06.04.05.
Hrůza! Holky se zase rozhodly nacpat do nás ty odporné, červíkům neprospěšné tabletky. 
Nejdříve odchytily mě a zavlekly mě do koupelny na pračku. Nelíbilo se mi to ani trošku. Už to, že mě zvedají,jako nějakou věc. No, nad pračkou mě Lenka chytla vzadu na krku za kůži a nadzvedla mě za tu kůži nad pračku tak,abych se nemohla nemohla dotýkat tlapkami pračky. Bylo to celkem pohodlné, běžně tak nosím svoje koťátka, ale visela jsem jako prádlo na šňůře. Nemohla jsem nic, než držet. Terezka mi mezitím vložila tabletku skoro až do krku a bylo vymalováno. Pohladily mě, pochválily a dali dobrůtku. S čím nemůžu nic dělat, tím se netrápím. Ne tak Kintaró. Vyděšeně hleděl, jak to všechno probíhá a rozhodl se k ústupu za křeslo, případně pod stůl, nebo pod židle, podle toho, kde to momentálně vypadalo bezpečněji. Cha! Stejně ho chytly. Naše holky jsou šikulky. Byla to rychlovka. Tentokrát jsem držela stráž já a na všechno jsem dohlédla. Nadzvedly ho nad pračku jako mě předtím a než se stačil vzbouřit, chytla mu Lenka i tlapky, aby nemohl škrábat a Terezka mu tu tabletku vpravila do krku raketovou rychlostí. Ještě jsem se ujistila, že taky dostal pochvalu a mlsku a šla jsem si lehnout. Za chvilku přišel i Kiny. Vzájemně jsme si upravili kožíšky a spolu také usnuli.                                                           Modelka

06.04.14.
Vždycky to uslyším první. Takový zvláštní zvuk. Neozývá se u nás doma příliš často, ale jakmile ho slyším, rozeběhnu se k té bílé, malé krabičce. Vydává právě takové zvučky, které mě nesmírně zajímají. Bliká na mě zeleným světýlkem a vyplivuje na mě velké, bílé pláty. Jsou na nich všelijaké černé cestičky a pásky a já se snažím zjistit, co znamenají. Bohužel se mi to dosud nepodařilo.Moc pěkně to všechno voní.

Kintaró