Mé tvoření začalo šitím a pletením dětského oblečení. Co nestačily děti unosit, tak se prodalo na burzách nebo podarovalo po známých. Kromě punčocháčů se tvořilo vše, ale postupně jak zatíčka odrůstala a můj život se řítil do "průseru", tak bylo třeba se věnovat něčemu,co pomůže v řešení náročných změn.

Tím se stalo pletení ponožek, kterých mám na svém kontě min. 2000 párů a zvládnutý stres bez léků. Někdo se nad tím možná pozastaví, ale řešit problémy práškama je nesmyls a vždy je třeba si říct co dělám špatně + přehodnotit priority. Pro mě jsou jednoznačně na prvním místě děti a ve chvíli, kdy jsem chtěla život ukončit mi došlo, že by se o ně neměl kdo postarat. Teď  mám i půlročního vnuka a větší poklad na světě není. Jeho narození mě znovu nakoplo, abych začala tvořit pro děti a něco málo nabízím i Vám.