V eskymácké vesnici mezi ledovými horami nastal poprask. Od samého rána po zasněžených ulicích pobíhají eskymáci, opravují se příbytky, prohrnují se cesty a ženy, po vzoru eskymačky Anniarvik, zdobí ručně vyrobenými krajkami, co se dá

Do vesnice se dnes vrací Pagan, dobrodruh a cestovatel, který ze svých dalekých i blízkých cest vozí roztodivné předměty a dary pro eskymácké ženy, všelijaké jazyku lahodící lektvary pro eskymácké muže a aj malá eskymáčata si přijdou na své… svými historkami a příběhy je bude Pagan bavit po několik mrazivých večerů.

„Už je tady! Už jede!“ rozezněl se náhle vesnicí jásavý pokřik a všichni obyvatelé se spěšně shromáždili na návsi, aby Pagana přivítali a podívali se, co přivezl.

Pagan zastavil své psí spřežení, seskočil ze saní a jako první popadl do náručí svou ženu Anniarvik, aby se s ní patřičně přivítal. Teprve potom odkryl plachtu, aby napjatým eskymákům odhalil, co ze svých cest přivezl.

Jeho saně byly plné barevných květin, kvítků a rozkvetlých větviček. Až z té jarní nádhery všem eskymáckým ženám oči přecházely.

„Z dalekých zemí na jihu jsem vám přivezl jaro,“ pronesl Pagan směrem k zástupu žen, dychtivých po tom, ukořistit už nějaký ten kvítek pro sebe. „Nejkrásnější z květů je však jen a jen pro mojí milovanou ženu Anniarvik...“

Který je ale ten nejkrásnější? Pomůžete ho Paganovi vybrat?

Za igloo gang napsala

Mandle