Denně pracuji s lidma.

  Je to zajímavé, ale také náročné. Jsem zvyklá na spoustu věcí a máloco mě dokáže překvapit (od letního oblečení v zimě, složených peníze do různých tvarů či humor, který je nevhodný různým skupinám obyvatel).

vsuvka: RESPEKT - je mé hlavní moto, které se snažím předávat kolegům na školeních o komunikaci. Každý z nás má právo na cokoliv  dělat, říkat, chovat se tak, jak on chce - ale s jednou podmínkou - nesmí tím zasáhnout do mého respektovaného prostoru.

Zpět k tématu. Jsou ale věci, které mě denně udivují. Dospělí lidé neumí 4 základní věci lidského styku s dalšími lidmi - "Dobrý den, prosím vás já chci to a to. Děkuju. Nashledanou!"

Přijdou, hodí peníze na stůl a co? "To je pro mě? To nemuselo být". říkám.

"Dobrý den." nic "DOBRÝ DEN" " Já chci  to a to..." "Dobrý den" "Aha, dobrý den, já chci to a to..."

Pořád se snažím, pořád věřím ,že to ty lidi naučím. Vždyť mému psovi jsou 4 roky a do dvou dnů umí nový povel. Tak snad to jde, nebo půjde.

Není to stěžování, je to zamyšlení. Třeba jsem na světě, abych učila lidi slušnosti? A pak jim udělala radost...