⚘

Dotknout se času.

Tvořit kalendář byla pro mne radost. Snažila jsem se zachytit to, jak je čas pomíjivý a přesto cenný a nádherný. 

Krása kvetoucího keře musí pominout, aby na podzim slavně rudly šípky. Jen po předlouhé a holé trnitosti zimy všichni napjatě čekáme mladé zelené lístky a nedočkavě vdechujeme vůni jara. 

Něžně pohladit květ a na chvilku se stát vlastní sestrou růže. 

Být spolu, tady a teď. 

Času navzdory.

 

 

Kalendář jsem doplnila citátem německého teologa a mučedníka Dietricha Bonhoeffera, který jej napsal z nacistického vězení. Přichází mi na mysl často, když přemýšlím nad tím, co bylo, co se stalo a zda to nebyl čas ztracený, promrhaný.

 

” 

Ztracený by byl čas, v němž bychom nežili jako lidé, nezískávali zkušenosti,

neučili se, netvořili, neužívali života a netrpěli.

 “