Vzhledem k tomu, že můj manžel je Ukrajinec a jeho sestra se vdávala, bylo jasné, kde letos budeme trávit dovolenou. Byla jsem nadšená, protože Ukrajince znám a je to naprosto jiná mentalita. Jsou to vesměs lidé pohostinní a milí. Ráda bych se s vámi podělila alespoň o pár fotografií z mé dovolené.

Co se mi líbilo, byly trhy. Konají se každý den, 365 dní v roce. Z Ukrajiny jsem si přivezla několik kilo rajčat, okurek, uzeného masa, sýrů, másla a další domácí produkty, které chutnají prostě úžasně.

Vesměs je tam všechno podobné jako tady, ale co mě fascinovalo jako člověka bydlícím ve městě byla ta spousta zvířat kolem mě. Všude podél silnice se pásly krávy, po silnici běhaly husy s housaty, slepice s kuřaty a běžným vozidlem byl vozík se zapřaženým koníkem.

Ovšem koník asi bude pohodlnější než autobusy, kterými jsem měla tu čest jet a mohu říci, že to bylo poprvé a naposledy v mém životě

Ale co mě naprosto překvapilo, byla ukrajinská svatba. Nic tak velkého jsem nezažila. Svatba trvala od rána od 11hod do druhého dne do 6hod.  Svatba probíhá takto:

Ráno se jela nevěsta učesta, namalovat, poté si vzala šaty a upravila se:

Pak probíhalo focení s rodinou, s přáteli, družičkami a dalšími. Následně přišli muzikanti zahrát nevěstě:

Nevěsta stojí s družičkami a čeká, až muzikanti dohrají svatební písničku:

Následně muzikanti odejdou za ženichem.  Nevěsta se mezitím schová v baráku a všichni jdou k bráně, která se stavila den předtím, což je také jeden ze zvyků:

Všichni se postaví za stůl a účelem je dostat co nejvíc vodky od ženicha, pak jej teprve pustí skrze bránu:

Následně dorazí ženich, kterého doprovází jeho rodina a muzikanti, kteří jim hrají na cestu:

Pak musí ženich zaplatit co nejvíce za nevěstu jejímu bratrovi, který nesmí být ženatý:

Následně když dá dostatek vodky (náš ženich dal cca 20 flašek) a dostatek peněz (cca přes 100 dolarů), tak je vpuštěn skrz bránu a jde žádat o ruku matku a otce:

Probíhá spousta zvyků, například se klaní rodičům, pak rodiče darují chleba, chodí kolem ženicha a nevěsty, hází na ně bonbony, kropí je vodou, hází obilí...... Pak se zpívají jakési písně a další, bohužel vše ani nešlo nafotit. Následně se odchází do kostela, kde je přivítá kněz:

Poté probíhá přes hodinu dlouhý obřad, kdy zpívá sbor, kněz káže apod.:

V kostele jsem nebyla celou dobu, protože mi obřad přišel nekonečně dlouhý, navíc nejsem věřící a působilo to tam na mě poněkud stísněně. Ale běhal mi mráz po zádech, když spustil sbor a i kněz začal zpívat.

Poté co jsou oddáni v církvi, odjíždí se fotit s fotografem. Focení trvá cca 2hod, mezitím přijeli 4 autobusy pro lidi a odvezli je do restaurace. Novomanželé stojí v bráně:

a poté se jim přeje, dávají se kytky, dary a především obálky s penězi:

Pak muzikanti zpívají písně, zase jsou různé zvyky, kdy pijou šampaňské a vylejvá se za záda, rodiče je obchází a spousty dalších. Nakonec se zasedne ke krásně připraveným stolům:

Pak se jí, neprobíhá to jak u nás na svatbě - že by bylo jakési menu, před každým je talíř a naloží si co chce a obsluha nosí stále nové a nové talíře. To, co je na fotkách je jen půlka z toho, co pak přinesly za jídla. Musím říct, že jsem si zase až tak nepochutnala, protože mají odlišná jídla a všude cpou kopr a ryby, což zrovna nemusím. Po nějaké době se jde tancovat a až do rána probíhá zábava a zvyky. Musím říct, že těch zvyků za celou svatbu bylo minimálně 40 a vše bylo velice únavné. Lidí na svatbě bylo skoro 300, takže organizace také těžká.

No a po svatbě už jsme jen odpočívali, jezdili do města na nákupy a užívali si klidu.  Pak jsme se připravili na cestu a vyrazili. Jeli jsme 18hod autem, takže cesta docela namáhavá. Ale když jsem jeli ke slovenským hranicím, do Užgorodu, ten pohled na hory stál za to. Jen se sami pokochejte:

Když vše shrnu, na Ukrajině se mi moc líbilo, asi není co vytknout, jen mě teda dokonale rozhodil jejich vztah ke zvířatům. Tam je neberou jako tady, ale jako věc, po ulicíh měst běhají stovky vyhublých, nemocných a zablešených psů, u baráku je pes přivázán k max. 1,5 dlouhému řetězu, čistou vodu dostane občas, krmí ho chlebem a zbytkama. Vztah ke koním je to samé, u nás se opečovávají, tam jsou pro ně jen vozidlo a na práci. Koně mají schvácená kopyta, k veterináři ani kováři nechodí, mají odřené tělo od postrojů, nikdo je nečistí.... A co mě dostalo, že jsme byli na diskotéce a přihnali se opilí kluci na koni s vozejkem a koně nechali několik hodin stát před diskotékou v zapřaženém vozíku. Bohužel jsem se snažila to těm lidem vysvětlit, ale je to marné, chovají se tak ke zvíratům celý život a husy, slepice a krávy se mají lépe, než psi, kočky nebo koně, protože nemají takový užitek.....

Snad se vám blog líbil a nenudil