Dřevořez mě nadchl.

Lípa voní a rydla se do ní boří jako do másla. Oproti lina je dřevo nutno brát, tak jak roste, jelikož vlákna a případné suky ovlivní výsledek i samotnou práci.

Při své amatérské nadšenosti musím minimalizovat detaily.

Návrh dle momentálního rozpoložení často sklouzne k mým oblíbeným ptáčkům.

Tentokrát to vyhrál vrabec ze španělské pláže.

Tištění je obdobné jako u linorytu. Tiskařská barva se nanáší válečkem. Nesmí jí být moc, aby se nezanesly jemné detaily.

Pro tentokrát jiskra v oku zůstala :-D