Koncem května za mnou přijela nakouknout na zahradu environmentalistka Jiřina. Povídaly jsme si, chlubně jsem ukazovala nové přírůstky, založenou kopřivovou jíchu v zelňáku s vodním zámkem (!), slibně vyhlížející rybíz.

Bruummmm! Kolem nás proletělo cosi černého velikosti statného sršně.

,,Hleďme, drvodělka," povídá Jiřka.

,,Ale prosím tě, tady na severu? To byl nejspíš nějaký brouk,  potápník řekla bych."

,,Nene, žádný potápník, drvodělka to je, vidíš ty chloupky a kovový modrý lesk?" Popravdě jsem viděla jen černou čmouhu s leskem do modra, a tak jsem potichu sklopila krovky.

Doma jsem se podívala, co to ta drvodělka je. Jíra měla pravdu. Opět...

Obří, téměř černá včela samotářka. Žije spíše na jihu, hnízdí v chodbičkách ve vydlabaném dřevě, kde buduje komůrky pro své potomstvo. 

Na zahradě jsem ji tehdy viděla poprvé ...- a doufala jsem, že ne naposled. Že se ještě potkáme.

A dočkala jsem se.

Když se začátkem července začervenaly květy mohutných popínavých fazolí, objevila se na nich i drvodělka.

Pěkná včela samotářka. Velikost statného čmeláka nebo sršně.

Podle literatury měří zhruba 3cm, je černá jak saze s leskem do modrofialové, staví si hnízdo vykousáním ztrouchnivělého dřeva suchého stromu. Tam pak tvoří komůrky se zásobami potravy - hrudkou pylu s nektarem, -  hlavně z bobovitých rostlin. 

Moje černá krasavice si vyhlídla zčásti suchou švestku.

Na chvíli mi zmizela v koruně.

...ale objektivu neunikla

Sledovadala jsem ji, občas jen odhadovala, kde by tak mohla být. Kroužila kolem stromu a já za ní. 

Pak zmizela ve štěrbině suchého kmene.

Pracovala. Hloubila chodbičku. Slyšela jsem hryzání, a občas se objevil tlustý zadeček a zadníma nožkama vyhazovala piliny.

Co jsem se dočetla, mamka včela vytvoří 10-16 komůrek s pylovými knedlíčky a vajíčky. Dospělé včely vylézají na jaře pěkně jedna za druhou...  

No nevím nevím, jak to s drvodělkami dopadne. Bo suchý kmen má rád i kamarád strakapoud. Chodí do něj bušit ráno co ráno.

Nudíte se?

Sázejte fazole! Takový fazol šarlatový určitě byl předlohou pohádky  O kouzelné fazoli.

Někdy naroste až do Země obrů.

A někdy jen přiláká obrovitý hmyz. Kromě čmeláků i krásnou černou drvodělku. V Anglii jí prý říkají ,,tesařská včela".

 Krásné léto♥