Džala néti: konvičkování, nosní sprcha, solná laváž – to vše označuje jednoduchou jogínskou čistící techniku, která pěkně pročistí dutiny, neboť jogín prostě potřebuje dýchat nosem, aby si mohl (mimo jiné) vesele praktikovat ásány každý den bez omezení. Tato vychytávka se však hodí naprosto všem. Protože je jednoduše bezva mít čistý nos o mezit spotřebu kapesníků :-)

Já osobně jsem před objevem této jednoduché techniky trpěla chronickou rýmou, zima pro mně znamenala tuny posmrkaných kapesníčků a neustálou bolest hlavy, v létě mě zase naopak sužovala rýma alergická .... Od té doby, co jsem se seznámila s nosní sprchou, už potíže nemám, konvičkuji důsledně, svou konvičku si beru i na cesty a balím konvičku i pro svou dcerku.

Ptávala jsem se, od kdy je možné tuto techniku použít, vždy mi bylo doporučen věk cca sedm let. No ale zkusila jsem to u své čtyřleté dcerky, neboť ve školce jsou citliví, zelená rýma je důvod k izolaci v domácím prostředí, navíc měla zásadnější problém, než to, že nemohla do školky. Jí prostě rýma netekla, drželo se jí to tam, hutnilo se a hutnilo, až to nalezlo do uší a všichni víme, co to posléze obnáší. V tomhle věku je již odsávačka hlenů neúčinná (a její „přínosy“ jsou rovněž na velkou diskusi). Během letošního jara a léta jsme to vychytali a i dcerka konvičkuje téměř denně a světe div se – vybabrala se i z té nejodpornější zelené rýmy. Co dokáže z nosu díky konvičkování vylézt, to snad ani nechcete vědět :-). No a kdybychom byly obě důsledné a vyhýbaly se mléku či cukru (pracujeme na omezeních), známe obě rýmu jenom z reklam na medikamenty. Rozdíl je znát, i když člověka přemůže nějaký moribundus: doba, kterou bojuje s bacily je kratší a daná nemoc vás nezrakví. Když k tomu přidáte to, že alespoň po dobu nemoci striktně vynecháte cukr a mléčné výrobky (jogurty, mléko – tedy přes zimu se je snažím eliminovat úplně, byla bych blázen dobrovolně se ochlazovat, ale děti někdy neodolají).

A jak na to?

Vyrobím si solný roztok z vody 37°C a soli nejlépe Himalájské. Poměr je 9-10 gramů na 1 litr, což odpovídá jedné čajové lžičce.

Každou nosní dírkou proleji obsah jedné konvičky. Zpočátku to třeba nepůjde tak dobře, doporučuji trpělivost a dát tomu více dní, klidně po pár kapkách a postupně přidávat.

Poloha hlavy je ideálně popsaná pomůckou skvělé lektorky jógy Kačky Prýmkové: Kouknu na rybičky – poslechnu rybičky. To znamená, že tvář je rovnoběžně s pomyslnou hladinou vody, kde poslouchám ty rybičky :-) . Dětem klidně hoďte do umyvadla nějakou hračku, pomáhá to: čili poslouchám rybu, kačenku... Osvědčilo se mi také, aby si dítě položilo tvář na mou dlaň, tak docílím správné polohy a dítěti tím celou akci zpříjemním.

Vodu liji do horní nosní dírky (tedy poslouchá – li levé ucho, liji do pravé nosní dírky) a dolní nosní dírkou by měla voda protéci. I toto chce trpělivost, zpočátku možná nebudou dírky dostatečně čisté a prostě zprvu dolem nepoteče.

Po prolití se vysmrkám a proces opakuji na druhou stranu. A je hotovo. Pokud tento akt zařadím do svých ranních rituálů, užívám si v následujících měsících výrazné snížení až i absenci rýmy :-)