Každý rok 15 srpna si v Brně připomínáme výročí konce obléhaní našeho města švédskými vojsky během třicetileté války. K této historické události se váže pověst, podle které špeh, kterého Brňané vyslali do vojenského tábora Švédů, kteří město obléhali už víc jak sto dnů, přinesl zprávu, že velitel švédských vojsk generál Torstenson učinil rozhodnutí. Pokud se město švédským dobyvatelům nevzdá do pravého poledne onoho 15 srpna 1645 nařídí svým vojskům ukončení obléhání. Brno ale tehdy zachránila chytrá lest. Zvony v brněnské katedrále svatého Petra a Pavla začali vyzvánět poledne již v jedenáct hodin a švédská vojska své obléhání ukončili. A od té doby zvony v brněnské katedrále zvoní poledne už v jedenáct hodin. Obléhání po 112 dnech skončilo. Jako připomínku této významné události brněnských dějin pořádá město Brno za spoluúčasti brněnského biskupství a Společnosti 1645 už čtvrtým rokem festival Den Brna na jehož zahájení ve čtvrtek 15 srpna jsme se vypravili i my zaměstnanci a uživatelé ze sdružení Filia. Po srazu ve vestibulu brněnského Hlavního nádraží jsme se přesunuli k nedaleké katedrále svatého Petra a Pavla této dominantě brněnského panoramatu, kde mělo proběhnout slavnostní zahájení festivalu Dny Brna 2019. Už cestou ke katedrále jsme si nemohli nevšimnout skupiny „švédských“ vojáků, ze sdružení Společnost 1645. Ti po krátké chvíli napochodovali na prostranství před katedrálu a po proslovech jeho excelence brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho, prvního náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka, ředitelky Turistického a informačního centra Brna Jany Janulíkové a vedoucího Společnosti 1645 uskutečnili „poslední výstřel“. Ono těch výstřelů bylo ve skutečnosti víc možná čtyři nebo pět. Jako vyvrcholení slavnostního zahájení festivalu se úderem jedenácté hodiny rozezněli katedrální zvony oznamující tak „petrovské poledne“. Poté troubili z věže trubači a návštěvníci festivalu se mohli zúčastnit komentované prohlídky zvonů katedrály Petra a Pavla. I naše skupina se proto vydala do věže katedrály, byť některým z nás se na točitém schodišti zatočila hlava a raději se vrátili zpátky. Nahoře ve věži jsme si prohlédli zvony a vyslechli jsme komentovanou prohlídku, kde jsme se dozvěděli mnohé o historii brněnské katedrály, jejich zvonech a obecně o historii zvonařství. Po skončení komentované prohlídky jsme se ještě chvíli kochali výhledy na město Brno z věže a pak se vrátili před katedrálu a tam jsme se rozešli. Protože do oběda zbýval ještě nějaký čas, využil jsem jej tedy spolu s několika dalšími kolegy a kolegyněmi k prohlídce vnitřku katedrály. Tím ale zdaleka festival nekončil. V kostele Nanebevzetí Panny Marie se uskutečnila bohoslužba a kromě této duchovní dimenze festival nabídl v dalších dnech i zábavu. Na Dominikánském náměstí byl jarmark s dobovými pokrmy, šermíři, hudební a taneční soubory, v labyrintu pod Zelným trhem jste si mohli odlít černou kouli pro Torstensona a jarmark ukončil (letos poprvé) barokní ohňostroj. Skutečným závěrem festivalu pak byla sobotní rekonstrukce slavné bitvy kdy 1500 obránců Brna pod vedením Raduita de Souches odrazilo útok 28 000 Švédů.
Jako rodilý Brňák jsem rád, že se podobné akce pořádají a není to jen hokejová liga (samozřejmě i já fandím Kometě) co přispívá k udržování lokální identity a patriotismu. Asi není náhoda, že se Brno umísťuje na předních příčkách, co se týče kvality života mezi městy v Česku ale i v Evropě. Tak třeba i vás tento blog inspiruje k návštěvě našeho města ať už během dalšího festivalu příští rok nebo při jiné příležitosti.
Krásný zbytek léta přátelé
Martin Kačeriak
