Pokud maluji složitější obrázek udělám si tužkou náčrt. Tady to nebylo nutné, a proto rovnou papír připravím na malbu. Nejdříve papír přilepím papírovou páskou k podložce a poté navlhčím. Díky použití papír s vysokou gramáží nebude po uschnutí pokroucený.

Do mokrého podkladu si načrtnu hodně zředěnou barvou rozvržení krajiny. Barvu si míchám na porcelánovém talířku. Zpočátku maluji hodně naředěnou barvou, postupně pracuji s čím dál sytějším odstínem. Po uschnutí barva ještě zesvětlá.

Pokud mi papír stihne proschnout, zlehka ho širokým štětcem rychlým tahem opět navlhčím. Skvěle poslouží i rozprašovač s vodou. Přidávám další tahy především po okrajích papíru, které budou znázorňovat stromy v dálce.

Na celý obraz si vystačím pouze se dvěma barvami - černou a tyrkysovou. Černou barvu používám hlavně v místech, které jsou nejvíce ve stínu.

Barvy ředím vodou čím dál méně, aby byly sytější. Hrbolatý povrch země vytvořím odlišným způsoben nanášení barvy na papír. Nedělám už dlouhé rovné tahy, barvu nanáším nepravidelnými krátkými tahy nebo tečkováním.

Po základním rozvržení postupně přidávám více detailů. Stromy, které jsou blíže budou tmavší a silnější. Naopak se vzdáleností se stromy ztrácejí. Používám tedy více naředěnou barvu.

Pokud se mi něco nepovede, lze i akvarel poměrně snadno opravit. V tomto případě chci odstranit nepovedený pokus o keř, který jednoduše štětcem vymyji.

Nejdříve čistým štětcem stáhnu ještě mokrou malbu. Poté keř opatrně rozmyji čistým štětcem a vysuším přebytečnou vodu. Někdy je potřeba postup opakovat, ale hlídám si přitom, aby nedošlo k poškození papíru, přestože akvarelový papír vydrží hodně.

V závěrečné fázi si pro jistotu tužkou načrtnu srnku a domaluji co nejsytější černou barvou.

Tečkováním prohloubím některé stíny a sytou černou ještě obtáhnu stromy.

Po úplném proschnutí papíru opatrně odlepím pásku, přelakuji závěrečným lakem a mám hotovo.