Dixit je hra jako žádná jiná - naprosto originální, odlišná od všeho, co jsem kdy hrála předtím. A navíc je to hra krásná.

Vzhledem k tomu, že Fler je plný kreativních lidí, lidí s vyjímečnou fantazií, schopných vidět neobyčejné v obyčejném, myslím, že by se líbila i mnohým z vás (a ne, není to reklama :-) Jen se chci podělit o své nadšení!

Oč jde? Hra obsahuje 84 naprosto úžasných obrázkových karet. Žádný text, jen hluboké, zvláštní, divné, někdy až znepokojivé kresby, které mají spoustu rovin.

A právě na tom množství významů a asociací, které karty vyvolávají (a že někdy jdou až pěkně hluboko do našeho podvědomí) je založený princip hry, která se nejlépe hraje ve 4-5 lidech.

Každý hráč dostane několik karet. Ten, který začíná (vypravěč), jednu vybere, vyloží ji na stůl obrázkem dolů a nějakým způsobem ji charakterizuje. Třeba jedním slovem (láska) nebo obratem (až se ucho utrhne) nebo úryvkem písničky... prostě čímkoli.

Ostatní hráči zvolí ze svých karet takovou, která by se také dala tím daným slovem vystihnout a také obrázkem dolů ji přidají na stůl. Karty se zamíchají, otočí obrázkem nahoru a hráči se snaží uhodnout, která karta byla ta původní vypravěčova. Jednoduchým způsobem bodování se pak hodnotí, jestli uhodli nebo jestli naopak svojí kartou zmátli ostatní tak, že pro ni hlasovali...

Co dělá hru tak úžasnou je právě ten náhled do myšlení druhých. Partneři mají často mnohem lepší odhad na karty toho druhého. Někdo ze skupiny občas překvapí svojí takřka neomylnou intuicí a o den, dva později možná zase právě on bude mít nejslabší skóre. A to nemluvím o debatách "Proboha, KDE tady na tom vidíš NADĚJI?!"

No schválně, jen si to zkuste. V poslední hře, kterou jsme hráli ve čtyřech, se na stole ocitly tyhle čtyři karty:

1)

 2)

3)

4)

 Vypravěčova legenda zněla: POVEDLO SE! Uhodnete, kterou z těch čtyř karet měl na mysli?