Ahoj Tě znovu,

Dneska bych se rád opřel do dvou základních pilířů kresby a reprezentativního umění obecně, o kterých jsem přesvědčen, že jsou pro solidní tvorbu esenciální (né, že bych to jako vymyslel - převzal jsem to od jiných - Třeba od Steva Hustona. To je dravec! Určitě se mrkni na jeho práci přes google). Je jedno ať už se jedná o rychlou skicu na novinový papír, malbu či nástěnnou fresku - tyto základní principy jsou uplatnitelné za jakýchkoli podmínek. Těmito základními prvky jsou:


1. GESTO
2. STRUKTURA

Zjednodušeně řečeno GESTO je fluidita, "ladnost", živelnost reprezentovaného objektu. Je to základní prvek, od kterého se všechno odvíjí. Je to energie, který daný objekt obsahuje. Analogicky v muzice se jedná o melodii a celkovou kompozici, která drží všechno pohromadě. V tanci je to celá sestava baletky, v literatuře je to zápletka atd. atd. Jedná se o konektivní prvek, jedná se o duši, která spojuje jednotlivé prvky ladně do sebe. Je to například ladnost přechodu ruky od ramene přes loket až po zápěstí v případě figurální kresby)
 
Obr. 1. Příklady GESTURÁLNÍ kresby - Je dobré si dát max. 1 až 2 minuty na tyto rychlé skici, aby jsi neměl/a čas být přehlcen/a detaily - je dobré být nucen zachytit esenciálno pózy - právě tu fuiditu:
 
image
 
image
 
image
 
Zjednodušeným vyjádřením STRUKTURY je třídimenzionalita, architektura daných jednotlivých částí zobrazovaného objektu, ať už jde o cokoli. Je to to, co dává objektu pocit hloubky, výšky a šířky. Je to naše snaha vytvořit pocit 3D na fyzičnu a naturální 2D povaze papíru, plátna, zdi. Analogicky do muziky převzato, úlohu strutury plní akord, nota, či jednotlivý nástroj celého orchestru. V literatuře to jsou jednotlivé postavy daného románu, prostředí apod. V tanci jednotlivé kroky choreografie...
 
Obr.2. Studie STRUKTURY na příkladu paže a palce. Jak můžeš v případě paže vidět pod strukturální analýzou je ve formě takzvaných "ghost lines", což by se dalo volně do češtiny přeložit jako "Mlhavé linky" stále vidět moje gesturální kresba. Tím chci říct, že Gesto předchází Strukturu:
 
image

 

image
 
GESTO je velmi těžké racionálně uchopit. Je to ta schopnost pravé hemisféry, to vcítění se do objektu a jeho ladnosti. V gestu se můžeme snažit dosáhnout mistrovství celý život a nemusí se nám to povést - proto musíme mít rádi tu cestu za ním. STRUKTURA je naopak vcelku dobře pochopitelná. Je to prvek, prostředek, kterým víceméně popisujeme danou věc pomocí různých pomůcek - například šrafa, stínování apod. S pochopením této problamatiky Ti mohou pomoci lidé, kteří už si prošli trništěm a tak Ti můžou mnohdy zkrátit cestu o desetiletí. Proto je dobré si vyhledat mentory. V realmu portréru a figury to může být například Stan Prokopenko na youtube. Z knih bych pro začátek rozhodně doporučil knihy Andrew Loomise. 
 
<u>Jenom lehce odbočím:</u>
 
Věřím, že v kresbě a malbě a obrazové tvorbě obecně neexistují pěvně stanovená pravidla. Pouze spíše poučky - doporučení vycházející z praxe. Když Ti někdo bude zatvrzele tvrdit, že něco nesmíš měj se na pozoru a vždy to filtruj přes svoje racionálno a svoje vědomí. Např. když Ti řeknou, že se tužka nesmí mudlat je potřeba to brát z rozvahou. 
 
Výše zmíněný odstavec uvádím jako prerikvizitu pro všechny "poučky", kterými tady budu házet do pléna. Prostě je potřeba to brát s klidem.
 
A tu je jedna z oněch pouček (čti doporučení),  která přinesla léty ověřená praxe statisíců umělců po selém světě: GESTO VŽDY PŘEDCHÁZÍ STRUKTURU. Je to už dáno povahou oněch dvou aspektů - Gesto je konektivita konstrukčních součástí. Gesto je celek, konstrukce jsou dílčí části. Proto je vždy dobré, ať už se jedná o dílo jakéhokoli rozsahu, začít uvolněně gestem a strukturu "lepit" na něj.
 
Ať se jedná o jakékoli umělecké odvětví mezi gestem a strukturou existuje tzv. Fine Line - ideální rozpoložení řekl bych. Je to akt balancování, kdy vyvažujem oba aspekty proti sobě. Když máme dílko pouze gesturální, může působit mlhavě bez solidních základů a ploše. Máme-li v díle zase moc struktury bez patřičné fluidity, může náš záměr vypadat jako takový malý Frankenstein. 
 
A to by bylo pro dnešek asi vše. Děkuji Ti za Tvůj čas čtení těchto řádků. Pokud by jsi měl/a něco konkrétního na srdci, čemu bych se mohl pověnovat nebo vysvětlit, určitě neváhej nechat komentář dole v sekci pro komentáře nebo se vždycky rád dozvím, jak svoji práci zlepšit, takže i konstruktivní kritika je vítaná. 
 
Peťa