Už dlúho sem špekulovál, že vám ukážu, že na počítaču umím psat aj já a né enom tetka nebo jorkšírka Čiki. Furt sem nevěděl co vám mám napsat, ale zpmněl sem si jak sem loni ukázal, že mám taky za ušiskama.
Čikinka měla pět štěňat a tož všecí trdlovali enom kolem nich a mě si moc nevšímali. Ale jednú na to doplatili.Tá moja panička mě enom občas pohladila, dala mě něco na misku a taky mě občas učesala. No a eště mě pustila na dvůr a taky dom. Enomže jednú na mňa zapomněla.
Už mě kručelo v břúšku a tož sem si šel sednút na okno, aby to tetku trklo a pustila mě dom. Enomže tetka v kuchyni nebyla a tož mě to bylo houby platné. To víte,že sem sa urazil a šel si lehnut na druhý konec dvora. Už bylo šero, dyž sa otevřelo okno a zaslechnul sem: "Matýsku, Matýsku, čičíí, poď dom."
"To určitě," pomyslel sem si. Čekal sem dosť dlúho, teď si čekej ty. Dyž zavolala myslím po pátéj, tož vyšla na dvůr a hledala mně. No dalo ji to dosť práce. Já su celý šedivý, bylo už dosť šero a tetce oči už taky neslúžijú, jak za mlada.
Konečně mně zahlídla přikrčeného u skleníka. "Poď sem Matýsku, já sem na tebe zapomněla," říkala mně t a už mě měla v náručí a nésla si mně dom.
"No počkaj," zasmíl sem sa pod fúskama, "ty eště něco zažiješ."
Pěkně sem si položil hlavičku jí na rameno, tlapky sem jí dal kolem krku a nechal sa odnést dom. Tetka sa se mnú mazlila, hladila po hlavičce a omlúvala sa že, na mně zapomněla. Došli sme do garáže, tetka mě položila na zem, že zamkne a vtem šíleně zaječela.
"Ty prevíte jeden, já ťa uškrtím, roztrhám, hodím psom," a už otvírala vrata a chtěla mně vyhodit. Bodejď né. Konečně si všímla, že mám v tlamičce myš.
Mně se ven ale nechtělo, tož sem myšku pustil v garáži. Ale to už se o ňu začali prat štěňata a byl to pěkný cirkus. Tetka jim ju chtěla sebrat, ale bála se jí, štěňata jí ju nechtěly dat, no a já sem si spokojeně vyskočil na poličku a díval sem sa na ten mumraj a čekal, kdo vyhraje.
Nakonec vyhrála myš. Znotýrovala sa z teho a šup za skříň. A potem začala jednat tetka. Štěňata zahnala do jejich ohrady a šla hledat pastičky. Rozstrkala jich po celéj garáži a ve zlosti zaséj málem zapomněla na mě. Tož sem sa jí trošku připomněl.
"Enom byť tam ty prevíte a chyť si k večeři myš," zavrčela na mě. Ale já sem byl rychlejší a byl sem u dveří dřív než ona a tož jí nezbylo nic jiného než mě pustit dom. Nadávala, až drnčely okna, dyž mně do misky sypala granule, ale přitem mě už hladila po hlavičce a já sem spokojeně vrněl, jak dyby sa nic nestalo.
Myslím,že tetka usúdila, že už sme si fifty,fifty a pochopila, že to má za to, že si mňa tak málo všímá. Váš zanedbávaný kocúrek Matýsek rodu šlechtického perského.
