Našla jsem záložku. Krásnou, s koníkem. Kam si ji dám... třeba do Pohádek.
Ano, do Pohádek s velkým P. Cítím z ní orient. Tisíc a jednu noc , jako korálky navlečené jeden za druhým. Tisíc a jeden stánek na tržišti. Koření prodává opálená tmavovláska Indy , jejíž naušnice svítí na dálku. Je tu plno lidí. Jeden vedle druhého. Čilý ruch. Kupec Abdaláh nabízí mošny . Procházím trhem a vychutnávám vůně. Mou pozornost upoutaly krásně zdobené orientální dveře. Jdu blíž. Otevírám... za dveřmi je zahrada plná ptáčků . Poletují a zpívají. V zahradě je spousta roztodivných květin . Jen si přivonět či utrhnout květinu do vložit do klopy. Potkávám dívku starající se o květiny. Upoutá mě čelenka , jež krotí její vlasy, aby jí nebránily v práci. Trochu jako drahokamy ve vlasech. Z kouty zahrady se line hudba. Jdu blíže, hledám zdroj oné krásné hudby. Na divanu sedí šejk a do rytmu hudby mu tancuje mladá kráska. Šperky na ní zvoní při každém pohybu. Chvíli se kochám jejími ladnými pohyby, ale pak pokračuji dál. Vcházím do paláce z bílého mramoru. Jsou zde jen dívky, sloužící. Všechny jsou oděny jen v lehkých poloprůsvitných halenkách a vzdušných kalhotech. Zdobí je šperky v barvách petrolejových lamp pověšených na zdech. Vystupuji nahoru po schodech až na terasu. Z terasy je překrásný výhled na celé město. Na lehátku zde odpočívá princezna. Vypadá úplně jinak než všechny ostatní dívky. Asi to bude nějaká cizokrajná kráska. Na krku má velký ametyst . Ametyst se pomaličku pohupuje. Sleduji jej i jeho majitelku. Je to až hypnotizující...
Ach, jaký to byl krásný sen. Už je ale pryč. Zbyla mi jen záložka a pár šperků jako pozdravy z orientu.

 

 

 

Všechny presentované výrobky patří do 3. kola velké meziklubové soutěže, tentokrát na téma Pohádky tisíce a jedné noci. Do finále jsme v klubu Hvědých a zlatých vybraly set "Pozdravy z orientu" , Petrolejovou lampu a knižní záložku... třeba do Pohádek . Hlasovat pro ně můžete zde.