Můj mladší syn mi shodil z očí brýle a tím se z nich odštípl kousek skla. Co naplat, stejně už jsem potřebovala nové...

V první optice bída. V druhé optice... no... vlastně taky. Pro dnešek končíme, kluci už dost vyvádí.

Následující den jedeme na oční. V čekárně se můj starší syn (Ondra) dvacetkrát přesvědčuje, že mu tam nebudou nic dělat. Trpělivě vysvětluju, že tam nejdeme kvůli němu, ale kvůli mamince.

O 5 minut později: můj mladší syn (Kubík) se už v kočárku nudí. Vypouštím ho ven, ať se trochu protáhne.

O 5 vteřin později: zjišťuji, že jsem to neměla dělat, hned se hrne k východu a bez ohlédnutí prchá. Ondra se smíchem za ním. Bežím za nimi, vleču je zpátky.

O dalších 10 minut později: zase běžím - pokolikáté už? Zvedám oči k nebi. Proboha, ať už nás zavolají dovnitř.

O 2 minuty později: Hurá! Kšíruju Kubíka zpátky do kočárku, jeho odpor zvládám nacvičeným hmatem.

Vcházíme do ordinace. Ondra se pro jistotu schovává za moji sukni a podezíravě pokukuje po očařce. "Uááá!" souhlasí Kubík, který má neomylný smysl pro detekci doktorů implantovaný ve svém hardwaru.

Naštěstí vyšetření netrvá dlouho, ale i přesto začíná Kubík mírně chraptět a já nedoslýchat. Hned vedle je optika. Na dveřích je info o slevě 50% na obruby, no nevlezte tam. Kluci to budou muset ještě chvíli vydržet. Ondra protestuje, ale nechá se uplatit balíčkem bebeček, Kubík dostane flašku s čajem.

Zkouším si brýle a nadávám, že tak mizerně vidím. Ondra mi pořád nutí napůl modré napůl zelené obroučky, které mu padly do oka. Jak z cirkusu.

Balíček bebeček i flaška čaje už padly za vlast, začíná ten pravý rachot. Naštěstí mám vybráno. Ondra sice tvrdí, že se mu ty nové brýle nelíbí, ale vybrala jsem dobře. Ještě to zúřadovat. Paní je nemile pomalá, Kubík ječí - má hlad a chce se mu spát. Ondra do mě hučí, že chce, abych si koupila ty modrozelené. Vysvětluju, že k nim nemám nic na sebe. Kontruje tím, že si můžu něco koupit. Dobrá rada nad zlato. Odcházím zpocená, ale spokojená, že budou nové brýle.

O tři týdny později: Myju si vlasy, nové brýle mám odložené na poličce. Kubík, který beze mě nevydrží ani chvilku, se motá kolem. Vyleze si na stupínek u umyvadla, natáhne se pro kartáček a... moje nové brýle letí k zemi. Zděšeně se k nim vrhám a zjišťuji, že jedno sklo je dost oprýsklé.

Paráda, takže zase do optiky...