Tohle je stará kapsička k pasu, odhaduji že nejspíš asi pro pokrývače, nalezená ve staré chalupě v obci Příchovice. Kdyby se jí věnovala trochu péče ( v prvé řadě umytí plísně), bude  zase udivovat  perfektním zvládnutím  řemesla, nezvyklým designem  a bezvadnou funkčností.Nebýt toho že se vlhkem rozpadají nitě, byla by v podstatě nezničitelná.   Jsem přesvědčená, že i dnes mnoho lidí touží po výrobku který přetrvá mnoho let, čas  mu  nejvýš dodá půvab a patinu,  na který si zvykneme a který bude  stále "fungovat" a dodávat  jistotu.

Tato taštička je  šitá způsobem kterému se říká šití přes hranu nebo hranošití. Nit prochází v rozích materiálem šikmo, středem tloušťky materiálu,zevnitř není patrná.  Takto  sešitá hrana je pevná, ale má ještě vůli, dá se  trochu jakoby rozpáčit. Když jsou však sešité všechny 4 hrany výrobku,   je  to najednou pevné  jako dřevěná krabička.

Ze začátku mi to moc nešlo, buď jsem v touze po maximální pevnosti šila moc daleko od  kraje a nitě byly uvnitř vidět, nebo se mi zase  prořezávaly stehy. Tomu jsem vtipně zabránila tím, že jsem do každého stehu dala korálek, který slouží jako podložka a brání prořezávání.

Naše Barborka dostala nové pouzdro na  zavírák  a já pokračovala v pokusech.

Závěr:

Hranošití je elegantní způsob jak vytvořit prostorovou kreaci bez rušivých švů, které výrobek zbytečně zvětšují. Spojení je velmi pevné, trvanlivé. Výrobek  perfektně drží tvar. Hrana po zaleštění vypadá  dobře.

I když jsem hranošití myslím celkem zvládla, stejně pořád nechápu jak tam  kruci všili tu   vnitřní přepážku....