Před několika dny mi přistála ve schránce pozvánka na Hrátky s vlnou na biostatku ve Valči. Se zpracováním ovčí vlny mám minimální zkušenost, takže jsem uvítala možnost si trochu rozšířit obzory. S sebou jsem vzala svou neteř Karolínku (to je ta hezká holčička na fotkách), která se taky zajímá o ruční práce a chtěla jet se mnou.

Přivítala nás jurta, velký stan kruhového půdorysu. Díky bytelné dřevěné podlaze tam mohly stát i židle, stůl a hlavně kamínka, ta byla v tom dnešním sychravém počasí obzvlášť důležitá.

Vyzkoušeli jsme si česání vlny na malé stolní česačce. Nebylo to obtížné, ale dělat to několik hodin, to by byla docela dřina.

Dál bylo na programu suché plstění, přitom se rouno propichuje speciálními trojbokými jehlami s "ostny", díky tomu se vlákna propletou a drží tvar. Plstí se buď ploché tvary na molitanové podložce, nebo prostorové tvary. Je to docela nenáročné, zvládnou to i děti, problém je jen v jehlách, které se snadno lámou, přitom nejsou nijak levné. 

Plstění zamokra jsme bohužel nestihly, protože jsme spěchaly na autobus, ale doma už mám  připraveno pár vlněných experimentů z vlněné příze, takže si zaplstím sama a pak se s vámi podělím o výsledky.

Karolínku zaujalo i předení vlny, což jsem bohužel nestačila vyfotit. Já jsme se o to radši ani nepokoušela, myslím, že na to, aby to člověk dostal do ruky, je potřeba dost času. Za tu krátkou dobu bych se nejspíš stačila leda tak naštvat sama na sebe, že mi to nejde. 

Kromě práce na nás čekaly i dobroty do bříška. Dýňová polévka, zářivě oranžová s česnekem, chili a zeleninou, na té jsem si fakt pochutnala. Švestkový koláč, mňam. Ale ze všeho nejvíc mi chutnal jablečno-hruškový mošt, ohřátý se skořicí byl v té zimě absolutně skvělý. 

Ráda bych poděkovala Lence a Vojtovi za to, že takovou akci připravili.

Pokud vás zajímá zpracování vlny a jste na facebooku, můžete se přihlásit do skupiny Hrátky s vlnou, kterou jsem právě založila.