Ještě než se venku začne ochlazovat, začínám přemýšlet nad klubíčky, co z nich na podzim a zimu tvořit. Mám ráda různá klubka, materiály i barvy, jen vymýšlení je ještě lepší. 

Jelikož tvořím po večerech, je všude ticho a klid. I moji čertíci spí a já se můžu věnovat háčku nebo jehlicím s hrníčkem horkého čaje. 

Čepice a čelenky mám ráda, protože nás doprovází každý den. Do práce, do školy i jen na procházku. A kdo má ruce věčně studené, jako já, rukavičky jsou tím pravým doplňkem. A koho studí krk, tak mám i šátky a šály. 

Háčkování a pletení je pro mne odpočinek, vypnutí hlavy. Lásku k takovému tvoření mi vtiskla maminka a babička. Jedna jehlice a druhá háček. A tohle souznění mám celý svůj život a nikdy nebudu dost vděčná za jejich trpělivost, když mě, jako leváka učily obě pravačky tvořit z přízí.

A jestli je vám už chladno, podívejte se ke mě do obchůdku, třeba si něco teplého vyberete. A když ne, tvořím i na přání. 

Všem přeji krásný podzimní čas a hlavy a ruce v teple.