Vždy jsem si chtěl něco ušít na sebe, ale v každém z předchozích pokusů to vždy nějak nedopadlo, či spíše do sebe tak akorát nezapadlo, a nakonec jsem od tohoto úmyslu upustil a opět se k němu s jiným kusem vrátil až po čase, ... po dlouhém čase.

Nedávno jsem si opět řekl, že bych si mohl ušít kalhoty a košili, popř. i jiné kusy, ale nebyl bych to já, abych si to pro začátek nějak nezkomplikoval. Prostě moje hlava si usmyslela, že nutně, fakt nutně, potřebuju udělat vlastní konstrukci střihu na míru, jinak to šití nebude to pravé ořechové.

A tak jsem začal pátrat, jak se takový střih vlastně konstruuje, a jak jsem shledal, není to žádná sranda. Tedy je, když se to umí a má v tom člověk cvik. Nejvíce mě dostaly videa na Youtube, kde si tu konstrukci střihu kreslí přímo na látku. Ale to už je jiný level, který vyžaduje poněkud více zkušeností s mnohem častější frekvencí šití, než u mne.

Kniha - škola střihů - pánské kalhoty

Nakonec jsem sehnal jeden volně stažitelný návod na konstrukci kalhot a pak jsem zakoupil knihu "Škola střihů - Pánské kalhoty" od Jany Kocurkové. V kombinaci obou jsem nakonec střih vyšil na papír z rozložených hnědých papírových tašek :-) který jsem si pak přenesl na klasický tenký střihový papír včetně přídavků na švy.

Konstrukce střihů na papírových taškách

vlevo: konstrukce střihu zadního dílu kalhot (z druhé strany přední díl), uprostřed: přední a zadní díl košile (není moc vidět), vpravo: konstrukce rukávu.

Avšak sehnat střih na pánskou košili byl mnohem větší porod, než ty předchozí kalhoty. Ale po delším shánění na Internetu jsem opět sehnal dva návody, podle nichž jsem dal i tuto konstrukci dohromady a mohl jsem začít. Hurá!

Hurá! Udělám si lněnou! Zase jeden skvělej nápad! Ach ta moje hlava. Bože, Bože, kam na to chodim?

Vím, že ty lněné látky jsou moc živé a dvakrát dobře nedrží tvar, lítaj na všechny možné strany. Narovnat je a udržet je při střihání je někdy unikum. Ale i to jsem zvládnul a střihnul na něco pro začátek jednoduššího, tj. na tuniku převlékací přes hlavu. Navíc se mi k ní zalíbil tzv. mandarínský límeček, po našem asi prostý stojáček. Ještě mi chyběla nějaká výztuha, přeci jen mám raději límečky a manžety tužší. Nejlepší je shánět něco, co nevíte jak se jmenuje, neb to vidíte na videu na Youtube a co se vám zrovínka líbí nejvíce, neb to v mém případě není z igelitu, tedy chápejte jako z umělých vláken. Opět jsem se dopídil toho, že se to "ono" nazývá nažehlovací bavlněné plátno. A pak když už máte název, tak nemáte, kde to sehnat, pokud nechcete platit více za poštovné, než za vlastní výztuhu. Pravda je, že jsem se zeptal na třech místech a na tom třetím měla paní v galanterii na Roudné v Plzni požadovanou výztuhu v akurátní tuhosti :-) za dobrou cenu.

Uf, tak už snad mám všechno a jdeme na to. Střihnul jsem přední díl, zadní díl a rukávy a naznačil si křížkem pomocí křídy z rubové strany na všech dílech. Při sešívání, stehování a našívání jsem konečný vzhled upravoval postupně dle nově nabývaných zkušeností, protože z šití ze lněné látky tak nějak ty zkušenoti ještě nebyly dostupné. Ale myslím, že i to jsem vcelku zvládnul, i když výsledek vypadal trošku jinak než původní představa. Naštěstí jsem si ji nakreslil pouze v hlavě, takže důkaz o původním vzhledu nejsou a i z té hlavy se radostí z výsledného díla vytratila.

No ostatně, posuďte sami. Mno, fotky nejsou asi nic moc, vzal jsem to mobilem.

Tunika

Úprava průkrčníku

Zadní záševek

Úprava manžety rukávu

Proštepovaný průramek

Tato barva nejvíce odpovídá skutečnosti. Vyměnil jsem knoflíky z malovaných kokosových za kovové. Opět jsem vynechal ty plastové.

Výměna knoflíků z malovaných kokosových za kovové