Bylo nebylo. Na odlehlé planině jedno obchodní centrum stálo, jménem Šestka se honosilo. Třetí a čtvrtý den dubnový, o sobotě a neděli, zručné to řemeslníky hostilo. I nám se dostalo té pocty a na dlouhou cestu, za časného rána, jsme se rádi vydali. Za devatero řekami, za devatero kopci...

... jsme dosáhli svého cíle. Vítejte na jarmarku! ...

... Stylové kostýmy, prosím, oblečte a s řemeslem svým nás, prosím, seznamte. Ke kolemjdoucím milí buďte a veselou náladu šiřte! Přístřešek vkusný nám byl poskytnut, i pohodlné sezení. Za to hostitelům díky patří. O tom, co bylo kol, s prominutím pomlčíme. Jen ta zima zimovatá, běda, běda! Mráz až na kost, prsty zkřehlé, přesto honem do práce...

... pilní jsme byli, milí jsme byli, jen hostí bylo poskrovnu. Možná slámy klouzající pod nohami se zalekli. Možná zimou ke svým motorovým ořům hnáni byli. A možná to bylo úplně jinak.

Ale což. Milé a šikovné lidi jsme poznali, lehce nastuzení, avšak plni dojmů, kocháme se pohledem ...

... a pomaloučku se vydáváme na cestu do své domoviny. Za devatero kopci a za devatero řekami uléháme do své postele. Znaveni, lehce churavi, přesto šťastni...