Bude jasno, místy srážky, občas zasněží a někde budou padat trakaře..

Že jste z takových předpovědí upřímě zmatení?

Nejste sami. Eskymáky při minulém lovu medvědů přepadla taková nečekaná vánice, že se rozhodli nic dál neriskovat a předpovědět si počasí sami.

Ale pozor, meteorologie je věda a to věda složitá. Zabývá se atmosférou, studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající. Meteorologie je považována za část fyziky, proto je často chápána jako „fyzika atmosféry“ a je vyučována na matematicko-fyzikálních fakultách. Na mnoha univerzitách je meteorologie často vyučována jako součást věd o Zemi, což zohledňuje souvislost atmosféry s dalšími krajinnými sférami.

A protože je to tedy věda složitá, nesmíme se divit, že má i svůj světový den, který je právě dnes. Světový den meteorologie byl vyhlášen jako připomínka dne 23. března roku 1950, kdy vzniklo WMO - Světová meteorologická organizace. Československo bylo v té době jedním ze zakládájících členů. Právě tato organizace se stává zváštním odborem Organizace spojených národů pro oblast meteologie, hydrologie a další související fyzikální vědy. Tento den bychom mohli pro laickou veřejnost nazvat Světovým dnem počasí, neboť právě meteorlogie se počasím zabývá, neboť ovlivňuje náš každodení život a jsme na něm závislí. Eskymáci už to vědí a raději se počasím jen inspirují při své tvorbě:

Z historie meteorologie:

- Člověk je závislý na počasí od roku 5000 před naším letopočtem.

- Již v 5. st. př. n. l. byla vyvěšována tzv. parapegmata, která obsahovala i informace meteorologického rázu, hlavně o proudění („věž větrů“ v Athénách).

- V roce 64 n. l. upozornil Seneca na znečištěný vzduch v Římě.

- V období 1606-1607 Galileo Galilei a jeho žáci zkonstruovali první kapalinové teploměry

- Accademia del Cimento byla založena ve Florencii v letech 1657 - 1667 a dala popud k prvním systematickým meteorologickým pozorováním.

- V roce 1780 byla založena Societa meteorologica palatina, meteorologická společnost v Manheimu s 39 meteorologickými stanicemi.

- H.W. Brandes sestavil v roce 1820 mapu tlaku vzduchu, jednalo se o první synoptickou mapu.

- Po roce 1850 se rozvíjí synoptická metoda studia meteorologických dějů - vzniká synoptická meteorologie.

- Radarová meteorologie se rozvinula během 2. světové války.

- S matematickým modelováním počasí začal v roce 1946 John Von Neumann

- Družicová meteorilogie se rozvinula až ve druhé polovině 20. století.

Co všechno a čím vším meteorologie měří:

Měření dohlednosti:

- Trantmisometr - přístroj na měření dohlednosti na základě rozptylu světla v atmosféře. Využívá se v letecké meteorologii ve zprávách.

Měření srážek:

- Srážkoměr (hyetometr) - přístroj pro měření úhrnů srážek, obvykle za 24 hodin. Používají se srážkoměry s různou záchytnou plochou

- Ombrograf - registrační přístroj pro měření množství srážek

Měření teploty:

- Teploměry kapalinové, lihové, rtuťové, beckmannův teploměr, kontaktové, bimetalové, nebo odporové teploměry,pyrometry, akustické teploměty, a nakonec termografy.

Měření tlaku:

- Aneroid - kovový tlakoměr, pracuje na principu deformace kovové krabičky (vidiových dóz).

- Rtuťový tlakoměr (staniční) - kapalinový tlakoměr

- Barograf - registrační přístroj zaznamenávající změny tlaku, používá aneroid.

Měření větru:

-Anemometr - přístroj pro měření rychlosti a popřípadě i směru větru. Potom se nazývá anemorumbometr, anebo anemometrické dvojče.Vždy jsou to pak přístroje distanční, čidlo- anemometr a směrovka zpravidla ve výši 10m nad zemí, výnos - ukazatel rychlosti a směru větru v místosti. Přenos z čidel na výnos může být mechanický, elektrický, pneumatický.

Měření vlhkosti:

Hygrometrické metody - využívá změny média v závislosti na relativní vlhkosti.

- Elektrické metody - měření relativní vlhkosti elektrickým převodníkem je obvykle založeno na změně kapacity kondenzátoru. Změnou vlhkosti se mění elektrické vlastnosti polymeru.

- Psychrometrická metoda - princip je založen na úměrnosti psychrometrického rozdílu teplot „suchého“ (ts) a „vlhkého“ (tv) teploměru, který je úměrný rozdílu napětí Ev nasycených par při teplotě tv a skutečného napětí par e, dělenému barometrickým tlakem pb, kde A je konstanta.

Měření výšky a základny oblačné vrstvy:

- Ceilometr - přístroj na měření výšky základny oblačné vrstvy. Využívá se v letecké meteorologii ve zprávách.

Měření záření:

- Slunoměr - přístroj určený pro měření trvání slunečního svitu.

FOTO: Výrobky členů IGLOO GANGU - pro vaše potěšení.

Za IGLOO GANG