Zjišťuji jak důležité je mít svůj vlastní styl a alespoň pět jeho následovníků. To pak můžete hned mít vlastní heslo na pinterestu.

A přiznejme si:  kdo nezná pinterest jakoby nebyl.

Kdo nemá svůj jasný styl anebo nežije v nějakém stylu, ten taky jakoby nebyl.

I meruňkové inferno s bukovými parkety a koženým gaučem z hollandského outletu z 90.tych let je vlastně taky styl.

Ale já jsem v poslední době zmatená. Zoufale hledám styl.

O čem jsem si dosud myslela že je to recyklát, tak dnes je to wabi -sabi. Když jsem to vyslovila poprvé, doma si mysleli že bude k večeři suši a že hledám wasabi.

Pokud to bude mít i funkčnost, můžeme tomu říkat rustikální.

Když k tomu přidám trochu něčeho proutěného, povýšila jsem to na country nebo cottage. Trochu bláta na holínkách v předsíni tomu dodá podstatný rys autentičnosti.

Přihodíme li k tomu koberec z hovězí kůže a dva doutníky, je to koloniální styl jak vymalovaný. Vašemu psovi se to taky bude zamlouvat a do půl roku máte z koberce  krásně vykousanou rohožku do koupelny. 

Když to bude hodně z kovu a nejlépe trochu flekatého a prorezlého - dostane  to ceduli industriální.  V rámci preference tohoto stylu doporučuji si zkontrolovat očkovací průkazy a zjistit zda není čas na další protitetanovku.

Když to šmrcnu do křídové světlé barvy a trochu ošoupám   bude z toho shaby chic.

Ještě mě stíháte sledovat?

Když to neošoupám ale pořádně natřu na bílo případně jemným pastelovým odstínem, bude to scandi.

Postavím li se k tomu v pleteném plédu a v teplých ponožkách,  máme tu hygge (čti hoo:ga).

Existuje i lykke,  ale fakt nevím jak se to čte a ani co to znamená....U mě v algoritmu je to slepá odbočka.

Zujte si ty teplé ponožky , pověste na zeď kolo a na tu věc postavte květináč s děsne cool masožravkou. Máte hippster styl. Pokud bydlíte stále s rodiči a je vám více než 30 není to hippster ale  styl mileniálů.

Pokud  přijmu  spolupracovníky ve věku 4-6 let  a nechám jim k dispozici celou svou pracovnu - vznikne neuvěřitelné...... boho. 

Přihodím trochu peří (ta anoraková bunda se už stejně párala) a nastřihnu pár třásní na rukávech. Je to hippie.

Dokreslím tam trochu levandule, nejlépe dva hektary, a kouká ne mě  Provence. 

Celou tu hrůzu natřu na černo a trochu šmrncnu zlatou. Představuji Vám glamour chic.

Ale ve skutečnosti je to ŽIDLE.

Spočetla jsem škrábance, zkontrolovala rez na šroubech, porovnala s barevnou paletou scandi, kolo nemám (neumím na něm jezdit), bydlím bez rodičů, teplé ponožky nesnáším....

Tak sakra co to mám za židli?

Už vím.

S červotočem.