Pevnost šperku je pro mne důležitá.
I když se však použije dobrý materiál a kvalitní ukotvení a tím se pravděpodobnost rozpadnutí a ztráty některé z částí a nebo celehé šperku minimalizuje - u náušnic je tu ještě jedno velké riziko - že vám prostě z uchca vypadne celá.

Tohle riziko ztráty celého šperku je tedy hlavně u náušnic. Sama jsem v minulosti takovým způsobem poztrácela již nejednu oblíbenou náušnici, a proto dnes už nic nenechávám náhodě.
V různých náušnicích dělám všechno a proto na způsob zajištění opravdu dbám.

Jak tedy u různých náušnic minimalizovat pravděpodobnost ztráty?
Moje zkušenost k tomu říká toliko...

Puzety: U puzet často lidé spolíhají, že kovová puzetka (zarážka) ve tvaru soudku nebo klasického motýlka jim zabezpečí náušnici dostatečně.
Moje zkušenost je taková, že u bižuterijního kovu se motýlková puzetka (zarážka) časem ochodí, ztrácí svou pevnost a má tendinci sjíždět - někdy to nezpůsobí samotnou ztrátu a jen si všimnete, že je náušnice volná - v takové chvíli se sice nic neztane, ale ke ztrátě je již našlápnuto.
Proto u bižuterijních puzet používám gumové zarážky ve tvaru kytičky. Díky flefibilitě gumy, se kolem náušnice krásně obemkne a neklouže. A díky jejich velikosti se na puzety dobře nasazuje.
U nerezových puzet mám s kovovými zarážkami zkušenost dobrou, drží opravdu pevně, a časem svou pevnost nemění (narozdíl od těch z bižuterijního kovu) - proto jim na nerezových náušnicích věřím nejvíce. A taky je k nerezovým puzetám přidávám.

Pár vteřin navíc pro minimální ztrátu - puzety pro jejich velikost často volím někam, kde by mi delší vysací náušnice mohli překážet - lezení, plavání, další sporty - a zejména dlouhodobé výlety, kde nechcete mít delší dobu prázdné dírky, ale přesto nechcete řešit překážející náušnice. Vždy ale bojuji s tím, co když se přecejen ztratí - proto není nic jednoduššího než dvojité zajištění - na nerezovou puzetu (na sport se bižuterijním materiálům spíše vyhýbám, pot takovému materiálu moc na životnosti nepřidá, ba naopak) dám za nerezovou zarážku, ještě jednu zarážku gumovou - zabere mi to jen pár vteřin navíc (takto zajištěné náušnice mám nejčastěji stejně delší dobu na sobě - např. delší sportovní výlet etc. )a pravděpodobnost ztráty je pak opravdu velmi nízká :)

Stoprocentní jistota - nejspolehlivější, nejpevnější, opravdu stoprocentní je bezesporu zapínání šroubovací. Takové náušnice jsou nejlepším společníkem na dlouhé akce nebo dlouhodobé nošení náušnic. Výměna chvíli trvá, ale zato pak máte jistotu že náušnice opravdu opravdu nikde neztratíte (pokud někde nenecháte celé ucho ;) ) puzety s tímto zapínáním bohužel nemám v nabídce.

Afroháčky: Dlouhé a lehoučké, nebo malé a těžší - u všech těchto náušnic hrozí vyklouznutí z ucha. Náušnic na afroháčku jsem poztrácela nejvíce - a proto teď už: bez zarážek ani ránu. Na afroháčky se nejlépe hodí plastové trubičky. Jsou drobné a nejsou vidět i když se na afroháčku neschovají až za ucho. Jenže! Občas se stane, že afroháček je tak tenký, že po něm plastová trubička trochu sjíždí, nedrží tak jak by měla. Doporučuji nespoléhat na to, že je tam jen pro jistotu a v takovém případě doporučuji na afráheček nasadit gumovou zarážku ve tvaru kytičky, a aby nevypadala ošklivě posunout ji až k uchu (bude tedy schovaná stejně jako u puzety). Další dle mne důležitá věc u afroháčku a to i když na něm máte zarážku je ho trochu zmáčknout, aby neměl tak otevřený úhel a měl tedy menší tendenci vyklouzávat (nenasazují se pak tak komfortně ale lépe drží a zároveň se v uchu nepřetáčí).

Zavírací (zaklapávací) zavírání: Nemusíte mít žádnou další zarážku, stačí zacvaknout a náušnice je sama o sobě pojištěná proti ztrátě. Na jednu stranu ano, na druhou ne tak docela. Zaklapávací zapínání je samo o sobě opravdu dost bezpečné a pokud si náušnice berete do společnosti, nebo na nějakou nenáročnou akci, opravdu bych se nebála ztráty. Ale! Vše záleží na pevnosti zaklapávání, některé jsou opravdu pevné, jiné méňě (stříbrné a zlaté považuji často za ty z méně pevných) Pokud chcete tyto náušnice někam ven, nebo na nějakou akčnější činnost už se na ně tak stoprocentně spolehnout nelze. Tomuto zapínání jsem věřila do té doby, než jsem ztratila na koni svou vltavínovou náušnici (která mne hodně mrzí doteď) a že na koně nosím opravdu všechny možné náušnice - v lese jsem potkala větev, která mi ji otevřela a bylo po náušnici. Kdybych měla srovnat zaklapávací náušnici a afroháček (trochu zmáčklý a se zarážkou) považuji afroháček za bezpečnější. Na druhé straně zaklapávací náušnice bývá pohodlnější a nikde vzadu nepíchá (např. při spánku nebo při nasazení helmy). Proto jsem si k těmto náušnicím vymyslela druhou pojistku. V případě otevření je totiž skoro jisté, že náušnici ztratíte "camfňoul" který zbývá za uchem je často malý. Proto jsem to vyřešila následovně - zkrácení plastové trubičky vytvoří malou zarážku, kterou je možné dát na zaklapávací náušnici před zaklapnutím. Jednoduché, ale pozor, nesmí překážet zaklapnutí - při zavření musí doléhat kov na kov a ne na gumovou zarážku, jinak pevnost zapnutí nebude taková. Zarážka je zde malá, nemá tedy takovou pevnost a slouží jen jako druhá pojistka, kdyby se náhodou zavírání náušnice otevřelo.
Zejméns u některých nerezových náušnic se zaklapávacím zapáním jsem narazila na tak pevné provedení, že pojistnou zarážku ani nepoužívám.