Někdy na samém začátku května mi známá přivezla 3 pytle cívek kobercových vln skladovaných 26 let někde na půdě. Původně je chtěla vyvézt na skládku, ale neprozřetelně se zmínila a já se sekla drápkem no a dál to pokračovalo takhle

další tři týdny jsem rozmotávala cívky na přadena, prala a sušila přadena

Mimo to, že počasí sušení moc nepřálo nastal problém, kam s vypranou vlnou, která jaksi nabyla na objemu. Na půdě mi zahálel snad sto let starý koš ve stavu přiměřeném svému věku, takže malé odskočení od motání k restauraci koše

a utěšeně začala přibývat klubíčka. Původně jsem zamýšlela, že si po letech znovu sednu ke tkaní tapiserí na rámu, ale narazila jsem na další zapomenutý poklad - dětský stávek, kterým jsem kdysi v ranném mládí opovrhla (neměla jsem tenkrát ještě ten správný sicflajš)

Tři týdny motání, praní, sušení a znovu motání ovšem nebyly nic proti navlékání a napínání osnovy S tou první jsem se trápila 5 hodin, s tou další už jenom 3 Samotné tkaní už šlo celkem hladce.

A najednou byl hotový kus krásné hrubé vlněné tkaniny a s ním přišel i nápad

Mají rozměry 27 x 22 cm  a 25 x 17 cm a jsou určeny přítelkyním k narozeninám. Ty další bych ráda nabídla ve svém obchůdku, ale nemám představu, jakou stanovit cenu. Když nepočítám týdny přípravy materiálu, tak utkání látky zabere cca 5 hodin a ušítí kabelky a uháčkování ucha další 2 hodiny, to je 7 hodin práce, cenu materiálu nepočítaje. Mám obavy, že když stanovím cenu sotva odpovídající vynaložené práci, nepočítaje nápad a originalitu ( cca 600,-), budou kabelky neprodejné a nabízet je za hubičku se mi zrovna nechce. Tak nevím......

31.5.2009, 11.30

Zatím tkám a tkám, napadají mě nové a nové kombinace barev a brzo vznikne kolekce kabelek věnovaná všem dobrým duším, které mi v tomto blogu dodávají sebedůvěru