Tady na Fler prodávám komponenty, nikoli výrobky. Moje nejtvořivější období bylo někdy mezi osmým a osmnáctým rokem, pak - s dospělým životem - už to šlo nějak stranou. Jeden z posledních svetrů jsem upletla o svaťáku před maturou, křížkově vyšívané obrázky se se mnou už jenom pěknou řádku let stěhují a blednou, herduli a paličky jsem přestěhovala mamce, když se začala v důchodu nudit - a můj šicí stroj mi maminka hlídá taky... Sem tam se k něčemu vybičuju, ale je to vysloveně nárazovka.  Například by se možná mohla počítat loňská renovace přístrojové desky v autě.. nebo ne? Ukážu vám to příště a řeknete mi ;-)

Ale zpět k tématu - já mám v práci pár podřízených. Větší část z nich je žen. A docela si myslím, že nám ten kolektiv pěkně drží (v rámci možností). A ty moje holky občas ocení moje praštěné nápady - například že jim v pátek pustím pár písniček na přání, že jim s panem vedoucím výroby svoláme falešnou schůzi, na kterou přilítneme jako čert a Mikuláš... No a teď je taky pěkná příležitost pro vylomeniny - staré dobré MDŽ. Na historické aspekty kašlu, ale proč holkám neudělat nějakou radost, ne? Tak jsem vytáhla svoje zásoby fima, které jsem si pořídila v touze tvořit někdy před rokem - tenkrát jsem si akorát zaááááchovala na různých webech s návody, něco jsem si zkusila, zjistila jsem že nevím co pak s tím vyrobeným dělat - a bylo to. Tentokrát jsem odbyt měla, takže jsem oprášila svoje chabé poznatky, nachytala inspiraci na webu, znárodnila jsem si pár komponentů ze svého obchůdku a pustila se do toho. Ketlovacích jehel a nýtů mám doma spoustu, ale ketlovací kleště žádné; naštěstí aspoň nějaké běžné kleště mi můj muž mohl půjčit ze své elektrotechnické pracovny :-) zblízka je vidět, že kvalita provedení nic moc, stejně jako ty fimo přívěsky samy... ale já jsem s výsledkem spokojená! A doufám, že tyhle malinkaté dárky, které kolegyně najdou v pondělí ráno na stole, je potěší - ať už si o MDŽ myslí co chtějí.

PS: Mám jich tam dohromady pětatřicet, tak mám o zábavu postaráno ještě na část neděle :-)