Brýle jsem nosila od čtvrté třídy, tehdy se psalo jaro roku 1989. To, že mám brýle mne příliš netraumatizovalo, ale co bylo tenkrát děsné, bylo to, že v Praze byly pouhé dvě optiky s děstkými brýlemi, jedna snad v Dejvické ulici, jedna na Karlově náměstí, tam, kde je teď prodejna elektra. Výběr malinký, dodací lhůty měsíc, protože se skla musela posílat kamsi na tvrzení. Postupem doby jsem se dopracovala v podstatě k -9 a -7 D, mám to v rodině, ze strany maminky taťky.

O možnosti odstranění dioptrií jsem se poprvé dočetla ve 100+1, kde byla popsána metoda jakéhosi sovětského (snad) chirurga, který nařezával rohovku (snad), tak, aby se její tvar upravil podle typu vady. Docela drastická metoda. Po letech jsem se dočetla, že se po nějaké době, jak se oko zahojilo, vada vrátila.

Postupně se na světě objevily ty různé PRK, LASEK, LASIK, jejich různé varianty. Jenže jsem se celkem bála. Přece jen jde o oči, když se to ..., tak jste v ..., tak vidíte hůř, než s brýlemi. A navíc byl a je ten zákrok nehezky drahý, přinejmenším jako výdaj peněz najednou.

Jenže, výběr brýlí pro mne byl utrpením. Jak jsem měla vysoké dioptrie, tak jsem nemohla mít ty krásné, éterické, nenápadné obroučky bez rámečků, nebo jen s polorámečkem, protože do těch se můžou dávat jen plastové čočky, a ty jsou při stejných dioptriích tlustší, než ty "skleněné", takže bych měla na straně čočku třeba 1 cm tlustou, což mi můj pan optik řekl, že mi prostě nevyrobí, protože to není hezké a on má stavovskou čest. Navíc mám celkem široký obličej a oči dál od sebe, takže jsem měla výběr obrouček dost omezený, navíc i tím, že jsem nebyla ochotna za brýle vydat, dejme tomu, víc jak 5 tisíc včetně všeho, a to se pak opravdu velmi špatně kupuje.

Tak jsem nakonec nosila brýle přes 20 let. Až se mi, koncem září, ulomila nožička u brýlí a spravit to šlo leda tak, že by se zkusila sehnat nová, což bylo vzhledem k tomu, že to byl poměrně módní výstřelek, dost nepravděpodobné. Vidina martyria kupování nových brýlí mne dokopala k tomu, že jsem si zjistila všechno možné o pražských a přípražských laserových očních klinikách, vyzpovídala asi tři známé, které (shodou okolností to byly všechno holky) mají zákrok kratší, či delší dobu za sebou a objednala se na bezplatnou konzultaci na kliniku kousek od Václavského náměstí.

Úkolem této konzultace bylo, aby se usoudilo, zda je zákrok možný, protože je nezbytné, aby rohovky, která se při zákroku odstraňuje, zbyla dostatečná tloušťka. Byla jsem smířená s tím, že když ta rohovka dost silná nebude, tak na to zapomenu, a půjde se pro nové brýle. No, a rohovka byla silná dost.

Tak jsem se objednala na placené vyšetření do nemocnice ve Střešovicích, kde je též klinika s množstvím dobrých referencí. Tu jsem nakonec nezvolila pro ne zcela dobrý dojem z předoperačního vyšetření, kdy mi nikdo dopředu neřekl, že se mám jít zaregistrovat na recepci na oční, poslali mne tam se slovy, "jděte se zaregistrovat nahoru", aniž by upřesnili, kam a pro mne, která tam byla poprvé to znamenalo dosti horké chvilky, než jsem zjistila, kam mám vlastně jít. Samotné vyšetření - změření na přístrojích všeho druhu, rozkapání, změření, test slzivosti. To, že žena, která mne vyšetřovala, je lékařka jsem zjistila až na úplném konci a neobtěžovala se mi představit. Vyšetření vyšlo dobře, rohovka dost silná, slzivost perfektní. Lékařka velmi stručně popsala zákrok a navrhovala vytvořit lamelu laserem, vedoucí lékař mi tvrdil, že SBK-blade je pro mne dostačující, že pro laserovou lamelu mám jen jednu z několika indikací a to vyšší dioptrie, pak jsem se vrátila k lékařce, té se to nezdálo a !pořvávala na vedoucího lékaře přes chodbu, jak to myslí!. Anamnézu dělala se mnou v přítomnosti dalších vyšetřovaných pacientů, ostatně tam byl dost chaos, lidé tam byli na kontrolách po operaci, na předoperačních vyšetřeních. Rovnou mne objednali na termín, trvali na tom, ač jsem říkala, že ve výhledu do konce roku přesně nevím, jak budu mít čas, kvůli práci a stěhování, že prý by pak museli hledat složky!, dělají jen obě oči najednou (přinejmenším mi variantu očí týden po sobě, či jinak, nenabídli), podmínkou propuštění bylo čekající auto před vchodem a druhý den ráno jsem směla přijet také jen autem, do konce týdne (operační den úterý) nesmět z bytu.
Objednávala jsem se emailem, termín mi na vyšetření dával vedoucí lékař a volal snad hned ten den, nebo druhý a den po něm volala ještě sestra.

Váhala jsem, zda nezvolit zákrok ve Střešovicích, s tím, že je tam přece jen velké zázemí, dlouhá praxe atd., ale kamarádka mne přemluvila, ať jdu ještě do kliniky v centru, na velké vyšetření, kde jsem už byla na předběžné konzultaci zdarma. Setkala jsem se s naprosto jiným přístupem, kdy jsem tam byla pouze s jedním dalším pacientem, který zrovna byl v jiné fázi vyšetření, takže jsme se neprali o přístroje, ani o lékaře. Lékař se mi představil, všechno velmi pečlivě vysvětlil, včetně možných komplikací a rizik zákroku, s tím, že u vyšších dioptrií dělají nejprve horší oko a pak, s týdenním odstupem druhé, u kterého případně upraví nastavení zákroku podle reakce prvního oka na operaci, s tím, že od úterý do pátku mohu na neoperovaném oku nosit kontaktní čočku, od soboty do úterý čočka nesmí být a vyndat si sklíčko z brýlí, nebo to zkusit zvládnout. Tak jsem se objednala a 7. 12. odpoledne jsem podstoupila zákrok na pravém oku, zákrok mi nepřipadal nijak hrozný, ani vytvoření lamely mi nepřipadalo tak zlé, jako třeba vrtání zubu, za cca 10 minut bylo oko hotové, předoperační příprava trvala cca hodinu, spočívala v kapkové anestezii. Kamarád mne odvezl po kontrolním vyšetření autem, ale nebylo to nutné, nic mi, až na zalepené oko, nebylo. Doma oko přišlo k sobě, docela to řezalo a hodně slzelo, ale přišlo mi, že když jsem si sáhla rukou od desinfekce do oka bylo to o dost horší. S práškem proti bolesti, který jsem dostala jsem šla spát, ráno na kontrolu, kde byly výborné výsledky a přečetla jsem menší písmenka, než se v té fázi hojení čeká, čtvrtek + pátek jsem šla do práce, viděla jsem, až na "glare" normálně. Sobota až úterý bez čočky nebylo úplně super, ač jsem si nechala vyndat pravé sklíčko z brýlí, neviděla jsem s nimi dobře, nějak se mi nesešly oči, tak jsem doma fungovala se zalepeným okem. Úterní dopolední kontrola týden po operaci dopadla též výborně, mohla jsem vysadit hojivé kapky a umělé slzy mám kapat dle libosti. Odpoledne na druhé oko. Domů jsem jela sama, protože, jak jsem už napsala výše, mi nic nebylo a tak jsem neviděla důvod, proč se vozit autem. Ač jsem byla upozorněna, že druhé oko bývá nepříjemnější u toho probírání se z anestezie, měla jsem spíš dojem, že to bylo méně nepříjemné. Ráno opět kontrola a opět jsem přečetla okem menší řádek, než se cca 14 hodin po zákroku čeká. Dnes, týden po levém oku, dva týdny po pravém oku vidím funkčně výborně.
Nebyly výhrady k tomu, abych jela po zákroku domů sama, když jsem se na to cítila, jestli půjdu, nebo nepůjdu do práce, třeba hned ve středu, bylo čistě na mně.
Všichni zaměstnanci jsou velmi příjemní a milí a nemají problémy se sebeblbějším dotazem
Na předběžnou konzultaci jsem se objednávala přes webový formulář, z recepce mi volali buď ten samý den, nebo hned druhý.

Teď, týden po operaci levého oka a dva týdny po operaci pravého oka mám zrakovou ostrost vynikající, v podstatě funkční nulu na obou očích, podle mašinek 0,25 dioptrie na blízko, ale ty přístroje jsou stavěny na měření neoperovaných očí, takže u operovaných nejsou tolik přesné, nicméně podle testu na čtení přečtu i ten nejdrobnější text na normální čtecí vzdálenost.

Takže jsem si už nejlepší dárek k Vánocům již dala a doufám, že mi to takhle vydrží.

Co bych chtěla zdůraznit, nechci nikomu zákrok doporučovat, každý si to musí srovnat sám, ale co důrazně doporučuji, věnovat hodně, opravdu hodně času tomu, nalézt si všechny možné informace (nemyslím hysterické stránky nešťastných lidí, u kterých se zákrok nepovedl), srovnat si v hlavě možná rizika, a co je naprosto, opravdu naprosto nejdůležitější, najít si reference na kliniky a zvolit si dvě, tři, kam jít na vyšetření, investovat do sebe peníze za ně a rozhodnout se podle pocitu, který z nich máte a v žádném případě nejít tam, kde jsou nejlevnější.

Kliniku v Krči jsem vyřadila v předvýběru. Na svých stránkách mají formulář "napište nám svoje dioptrie a email my vám napíšeme, jestli je ten zákrok teoreticky možný a případně si vás objednáme", tak jsem ho použila. Neozvali se, svůj informační email mi přesto posílají. Když nemají zájem o mé peníze oni, tak proč bych jim je cpala.