Vážení a milí čtenáři,

Tak jsem opět tu se svým příspěvkem z dění ve Filii. Chtěla bych se s vámi podělit o zážitky ze dvou akcí, které proběhly hned dva dny po sobě a to ve středu 14.5. 2014 a ve čtvrtek 15.5. 2014. Pro mne byl tento týden trošku náročnější, ale moc pěkný.

V onu zmíněnou středu jsme se zúčastnili akce pořádané ÚSP Kociánku- Den veteránů. Odpoledne před odjezdem bylo pro mne opravdu rušné, protože jsem se dozvěděla, že o den později jedu na školení do Prahy. Menší šok. Co když budu bloudit po Praze a do práce přijedu místo v pátek až v pondělí? Nejsem zrovna zkušený cestovatel. Ještě půl hodiny před odjezdem jsem psala motivační dopis na školení do Tábora, o kterém jsem se také dozvěděla. Kolega Michael už byl nervózní, protože chtěla vyrazit, sama jsem si myslela, že už se asi nevypravíme, ale vše se v dobré obrátilo. Na Kociánku jsme dorazili asi o 10 minut později v sestavě- já, kolega a uživatelé Honza a Martin.

Z počátku se zdálo, že se toho mnoho dít nebude, postávalo zde pár veteránů, někteří ještě přijížděli, všude kolem děti z Kociánky a nějaký pán rozdával bonbony ( i nám, přestože nejsme děti). Abychom ukrátili čas, kolega, který to tu zná, nás vzal na procházku po Kociánce, prohlédli jsme si místní zvířata- koně, poníka, vepříka, morčata, osmáky…. Poté jsme si dali kratší pauzu s povídáním a kávou z automatu. Musím napsat, že prostředí Kociánky je opravdu krásné, pro mne je to takový stát ve státě. Pak jsme zjistili, že probíhají jízdy ve starých autech, o kterých nás informovali již dříve.

Prvním odvážným, kdo se svezl, jsem byla já, následoval Honza a Martin. Pro mne to byl opravdu krásný zážitek. Neznám nic lepšího než cítit svobodu a vítr v zádech při jízdě otevřeným veteránem. Dalším zážitkem bylo vidět rozesmáté tváře klientů Kociánky a přístup těch, kteří je celou akcí provázeli.

Následovalo společné foto a loučení s Kociánkou. Na hlavním nádraží se rozloučila i naše parta- Honzu jsme doprovodili na tramvaj číslo 2 a Martin se odtrhl ještě dříve a nám s kolegou nezbylo nic jiného než si popřát hezký zbytek dne  a rozejít se do svých domovů.

Co napsat závěrem sama za sebe? Jsem moc vděčná, že jsem toto  skvělé odpoledne mohla prožít a opět si ho uložím do paměti na dobu, až budu takové vzpomínky potřebovat. Nevíte, jak se to dělá, aby paměť byla jako flash karta s neomezenou kapacitou a aby těch zážitků bylo co nejvíc?

Další akcí tohoto týdne bylo školení v Praze, kam jsem byla vyslána. Školení pořádal Microsoft a mělo název Den pro neziskové organizace.

Jako první se nám představila ředitelka Konta bariéry, které spolupracuje se společností Microsoft od začátku. Paní ředitelka nám povídala o tom, jak vznikla a jak pokračuje spolupráce se společností Microsoft, o tom, kolika lidem a jak konkrétně pomohli, o tom, jak se zpočátku potýkali s počítači, o tom, co jim spolupráce s Microsoftem dává a o tom, jak se osobně setkala s Billem Gatessem.

Poté se nám představili manažeři a manažerky společnoti Microsoft a my se dozvěděli, co jim spolupráce s neziskovkami a konkrétní pomoc přináší a jak vůbec vznikla myšlenka spolupracovat s charitativními organizacemi. Hlavním heslem společnosti Microsoft je to, aby technika pomáhala handicapovaným lidem najít práci a zapojit se do běžného života, aby opravdu sloužila a bourala bariéry. Další bod programu byl trošku odbornější, kdy nám odborníci z Microsoftu vysvětlovali, proč končí podpora XP a co nám přinese nová verze,  v čem bude lepší nový Microsoft Office, proč je nezbytné nové produkty nainstalovat, za jakých cenových podmínek, o novém programu uzpůsobeném z office  prostředí pro neziskovky. Odborníci byli připraveni zodpovědět všechny případné dotazy a nejasnosti. Mne osobně zaujaly výhody, jaké nám nová verze Microsoft přinese- sdílení dokumentů, sdílení počítačů,  videokonference, rychlá jednoduchá komunikace mezi kolegy ve firmě, program přímo pro neziskovky, základní verze zdarma nebo za nízkou cenu, stejný produkt budou mít i firmy mimo neziskový sektor, ale za tržní cenu. Všechny produkty budou samozřejmě fungovat např. na chytrých telefonech.

Po odborné části následoval oběd, kdy jsme se zároveň měli možnost poradit s odborníky, pokud nám bylo něco nejasné, nebo jsme měli např. problémy s instalací nového produktu.

Po obědě následovat workshop na téma Foundraising na sociálních sítích. Tato část pro mne byla již srozumitelnější a odnesla jsem si mnoho zajímavých informací o tom, jak by správně měla vypadat kampaň neziskovky, která hledá dárce na sociálních sítích a jak je využít.

Plná nových informací a zážitků jsem se vydala po skončení workshopu na metro a na hlavní autobusové nádraží Florenc a odtud do Brna. Domů jsem přijela později, než jsem předpokládala, unavená, ale plná nových dojmů a informací. Vždyť každá příležitost, jak se dozvědět něco nového, je vítáná.

Na závěr bych chtěla napsat, že pan Bill Gatess je pro mne velkým vzorem a společnost Microsoft příkladem, že spolupráce neziskovek a čistě komerčního sektoru může být přínosná pro obě strany, a že technika není žádný strašák, ale opravdu může měnit životy a bourat bariéry a že velký svět businessu nemusí být něco nedostupného a odlidštěného.

S pozdravem a poděkováním za čas věnovaný mému blogu

Za Sdružení Filia

Marie Graciasová

Administrativní a sociální pracovnice v jedné osobě a po pěti letech působení ve Filii i trošku místní inventář