Spletité jsou cesty výtvarníkovy... Je to zvláštní  jak se člověk ve své tvorbě někdy dopracuje k tomu, co mu vlastně nikdy moc nešlo ani ho to nebavilo, a najednou z toho má velkou část své práce.

Ač textilák každým coulem (ona ta jedna moravská  babička a další pratetičky, zručné švadleny a vyšívačky, vám chca-nechca do vínku něco dají...), který kdejakou textilní techniku obdivuje a několik technik i praktikuje, pletení mě tak nějak minulo. Prvním  pleteným mým počinem byla šála, z netrpělivosti a nedočkavosti předčasně ukončená, takže příliš krátká se vlastně nedala pořádně nosit. Druhým počinem byla čepice, prapodivného tvaru, takže dobrá tak akorát do lesa. Třetím a poslením počinem je další šála, tentokrát pro syna, už třetí rok rozpletená, spořádaně uložená v tašce a odpočívající v košíku s popiskou "Někdy dokončit" (a není tam sama...). A to prosím má druhá babička sypala z rukávu jeden svetr s norskými vzory za druhým a pletla je u televize!
Čas od času jsem na svazek pletacích jehlic po mamince ve svých materiálech a pomůckách narazila, dokonce jsem pojala plán naučit se plést na kulaté jehlici, ale po prvních pár řadách, kdy z původních 20 ok bylo najednou 25 i více, byla příze zase pěkně smotána do klubíčka a jehlice uloženy zas o něco hlouběji.

A pak jsem na jednom trhu narazila na takové malé šikovné dřevěné udělátko. Zastavila jsem se u něj, prodejkyně na mě zvědavě koukla a když jsem jí ho podala, že si ho vezmu, s úsměvem se zeptala: "Vy to znáte, víte, k čemu to je?"
"No to je cívka na pletení dutinek, ne? Vzpomínám si na to ještě z praktického vyučování na základce...", trochu překvapeně odpovídám.
"To jste jedna z mála, dnes se mě už tři lidi ptali, co to je a mysleli si, že je to stojánek na párátka!"

Vlastně jsem si ho koupila spíš z nostalgie. Jen tak ze zvědavosti a že se mi líbil, jak je dřevěný. Vyzkoušet si zas uplést hada... Zas se mě to zalíbilo, jako tenkrát, jenže - co s tím, jak to využít? A tak vznikl nápad použít dutinku na krk. "Pokusným králíkem" byla osoba nejblíž po ruce - totiž já a moje dcerka. A ono o nevypadalo zas tak špatně... Ještě vychytat tu správnou sílu příze a materiál a najednou začaly vznikat náhrdelníky. A ono nudné pletení, i když tak trochu jiné, se mě doslova vrylo pod kůži, je to pro mě úžasný relax.

• Napadlo mě použít dutinku pro náhrdelníky jako nosné médium...

• I úplně jednoduše, jen s použitím barevných efektů nevypadají zle...

• A co takhle zapojit mé oblíbené korálky?

A proč vlastně  jen náhrdelník? Vždyť by šla použít i jiným způsobem... třeba na ruku...

• ... a nebo ještě jinak - na ucho?

No a prosím - pletená paráda, tedy šperk přesněji, je najednou v celé kolekci.

A co se mi na takovém pletení také líbí?

• Že šperky jsou výrazné, barevné, s nekonečnou možností kombinace barev, třeba přímo na míru podle vašeho přání.

• Že i přes svou větší objemnost jsou úžasně lehké, na krku nebo uchu je téměř necítíte.

• Že jsou měkké, ale přesto pevné a pěkně drží svůj tvar.

• Že se dají mezi sebou vzájemně kombinovat, jen si vybrat barevnou kombinaci.

Nedůvěřujete příliš textilním šperkům? Máte pochybnosti o jejich běžném nošení a praktičnosti? Několik bodů, které by vás mohly přesvědčit, že tyto pletené šperky se nemusíte bát nosit:

• Jsou příjemné na tělo - v základu používám 100%ní bavlněnou přízi, kterou případně kombinuji s efektní přízí, která je ze tří čvrtin z viskózy a je pletená, nikoli skaná (kroucená) jako většina "kovových" přízí, a tak z ní "nečouhají" metalická vlákna. Proto je podajná a měkká, je to příjemná kombinace s bavlnou.
• jsou pevné, pružné, lecos vydrží, nejsou to žádné křehulky. Pokud se k nim budete chovat stejně běžně jako třeba ke svému svetru, nemusíte se o n vůbec bát.
• Jsou skladné - můžete je bez potíží zablit do malé krabičky nebo sáčku. Je to pletenina, které se zas hned vrátí její tvar.
• Korálky jsou přímou součástí pleteniny - jsou do ní přímo vplétány a tak se nemusíte bát, že se třeba postrácí.
• Kabošony jsou pevně obšity a přišity k dutince, jejich vypadnutí je málo pravděpodobné.
• Náramky s keramickými kabošony jsou koncipovány tak, aby pevně obepínaly zápěstí a "zátěž" v podobě kabošonu se tak nemůže přetáčet na vnitní stranu ruky. Pletenina je pružná, díky tomu má náramek univerzální velikost pro jemné ručky i pořádné paže.
• Je to textilní šperk, kterému používáním samozřejmě hrozí ušpinění. Ale běžná nečistota se dá odstranit způsobem běžným pro každou jinou pleteninu - totiž vypráním. Samozřejmě nestrčíte náhrdelník do pračky , ale jemně v ruce vyperete na 40°C. Sušit ve vodorovné poloze na pevné rovné pdložce (např. na ručníku), při pokojové teplotě, ne na přímém slunci, a bude zas jako nový.

A proto dámy - NEBOJTE SE NOSIT TEXTILNÍ ŠPERKY!