Shodou několika náhod jsme se letos s dětmi mohli podívat do Švýcarska. Švýcarsko není pro Čechy příliš dostupná destinace, ale pokud váš partner získá v tamních končinách zaměstnání a vy se za ním vypravíte, je třeba tam nějaké ty peníze utratit - za sebe, za děti, za společné zážitky. Naše výhoda byla v tom, že ubytování bylo grátis, u kolegy z práce.

Do Švýcarska jsem jela s domněnkou, která je tu v Čechách asi silněji rozšířená, a sice, že jedeme mezi snoby, namyšlence, zbohatlíky, žijicí v blahobytu. Na místě jsem našla řád, klid, pořádek, jednoduchost, příjemné lidi, vesměs dobře laděné. Sportující, pracující a odpočívající lidi. Ne nijak zvlášť jiné, než jsme my tady v Čechách, až na to podmračení a lehkou agresivitu. {nebo snad ne lehkou?}

Náš pobyt se odehrával především v oblasti kolem Zurišského jezera, Zurichu a okolí. Všudypřítomné Alpy na vás vykukují odkudkoliv, ale také podle toho, jaké je zrovna počasí a jak moc je jasno nebo zamračeno. Některé velikány jsme proto mohli zahlédnout až po několika dnech, překvapeni co to kolem nás "roste".:}

Ve Švýcarsku je to skoro jako v Čechách. V Čechách více uklizených, vyspravených, méně stresovaných. Alespoň tak se mi to jeví, na několik prvních pohledů..:)

Na jihu Zurišského jezera - v Rapperswilu, 25 km od Zurichu.

Všudypřítomné vlajky státu a fronta na parník...:)

Naše děti tvoří i zde svoji oblíbenou cestu z polínek a dřívek - v dinosauřím muzeu v Aathalu.

Velice nesmělé vykukování Alp za jezerem.

A tamtéž při západu slunce.

Po celé dny nás svým cinkáním provázely ovečky se zvonky, pasoucí se nad a za činžákem.

V dalších dnech to byl např. výlet k Zugskému jezeru, ve městě Zug.

Místní tajuplné uličky.

... a deštivý pohled z okna k sousedům.

Na závěr jsme si nemohli nechat ují návštěvu továrny na čokoládu, kterých je ve Švýcarsku hned několik. Tahle se jmenuje Frey a slavilo se 125 let od jejího vzniku.

Hromadný úprk před deštěm, poslední atrakce a zavíračka.:)

Helena Novotná, léto 2012 - Fischenthal {Švýcarsko} - Praha {ČR}