... no ano on potkal mne ne já jeho! Prostě mi skočil až do náruče v podobě podivné krabice odněkud zdaleka a tvářil se jako ten nejúžasnější dárek pod sluncem. Ve skutečnosti ošklivější a težší balík jsem snad nikdy nedostala. Navíc absolutně nesnáším překvapení. Abych pravdu řekla, byla jsem z toho dost nešťastná. Trošku nenápadně jsem se pokusila zeptat jak, proč a nač? Nadšení druhé strany ale bylo tak obrovské, že jsem se s tím nějak musela srovnat obzvlášť, když zároveň byla přednesena prosba o velmi speciální tričko...... aúúúúúú.
Několik dní jsem kolem nerozbaleného balíku chodila, ale nakonec jsem to nevydržela a otevřela jej. Jakysi hadice na mne koukaly, kompresor a ještě krabička. Strašně jsem se lekla a krabici zase zavřela. Šla jsem si dát kafe a přemýšlela, co si s tím asi tak počnu. Pod postel ani do skříně se mi to nevleze (někam hoooodně hluboko), že by se na to zapomnělo jen tak, v to asi taky doufat nemůžu. Tak jsem se chytla neodkladné jiné práce (žehlení, praní, vaření, dělání úkolů s žabkou atd.)
Další den mi to ale nedalo a tak se srdcem v krku jsem všechno vybalila, včetně té malé krabičky, přečetla všechno co tam bylo napsáno - kromě faktury a záručního listu ke kompresoru - tam nebylo nic. Všechno jsem se pokusila nějak poskládat dohromady a zapnout. Po chvilce se skutečně rozběhl kompresor a začal mne lechtat na dlani vzduch z airbrushové pistole (či jak se to jmenuje).
No a teď jak se s tím vlastně maluje, chmch, možná by to chtělo nejdřív najít čím. Barvy v balíku nebyly.
Po celodenním pátrání na internetu, vypálené sítnici, hrůzy z cen barev (jsou dražší než olej) a několik nocí plných noční můr o foukání barev na všechny možné i nemožné povrchy, jsem se rozhodla, že to teda zkusím.
Kdo zná ví, že to co nejčastěji člověk dělá při práci s airbrushem je, že čistí ucpanou trysku.Všude byly barvy. Já od barev úplně a polovina obyváku zarovnaná krámstvem. Výsledkem byl takový malý zkušební fanart.
Manžel přišel, viděl obrázek a zajásal: "No vidiš to, a ty sis s tím tak lámala hlavu - tak šup na to triko!"
Grrrrrrrr.......
Po pár dalších dnech jsem se odhodlala k činu. Nejdřív jsem si musela předkreslit na větší papír šablonu:
... pak jsem si udělala pomocné "čárky", které se nakonec vyklepou, abych viděla přesné umístění motivu.... a taky jsem čekala na reakci. Jestli tohle je to ONO.
po odsouhlasení jsem dala první bílou vrstvu a stříhala šablonu na milion kousků a různě lepila stříhala a zase lepila....
(umýt pistolku a rozebrat ucpanou trysku)
... a pak další stříkání žluté, oranžové a hnědé a další stříhání a lepení....
(umýt pistolku a rozebrat ucpanou trysku)
(umýt pistolku a rozebrat ucpanou trysku)
(umýt pistolku a rozebrat ucpanou trysku)
.... a další stříkání a lepení tentokrát bílou a světle hnědou....
(umýt pistolku a rozebrat ucpanou trysku)
(umýt pistolku a rozebrat ucpanou trysku)
.... a další stříkání a lepení tentokrát bílou a světle modrou....
(umýt pistolku a rozebrat ucpanou trysku)
(umýt pistolku a rozebrat ucpanou trysku)
... a pak ještě štětečky a dotáhnout detaily, aby to nebylo jen tak...
no a nakonec další den vyžehlit pro stálost barev při praní.
Uf, doufám, že se bude líbit a bude tričko nosit. Protože jestli ne 
.
Doufám, že se Vám moje tričko líbilo :) Snad příště budou obrázky ještě lepší a lepší a lepší a :)
... tak přikládám šťastného Trolla:
