Dyž byl můj taťka šohaj na ženění, tož měl psa Alika. Byl to takový čistokrevný hodně chlupatý oříšek. Ale svého pánečka měl hodně rád.

Eště rači měl ale taťkovi neteře. Dyž sa ty dvě děvčičky stavily u stařenky, tož Alik ich dycky vyprovázal. Jednú šly děvčičky do kina a samozřejmě sa zastavily u stařečkú. Dávaly velký pozor, aby Alik nešel s něma. Ale ten dobrák pes stejně stařence utékl a špacíroval si to do kina.

Byly už kúsek od kina, dyž si ho Maruška všímla. Vracat se jim už nechtělo a tož sa rozhodly, že Alika dajú k druhéj stařence a až půjdú zpátky, tož si ho vezmú. Enomže stařenka nebyli doma a děvčičky sa dostaly enom na dvorek. Bylo jim jasné, že dyž Alika nechajú na dvoře, že bude u kina spíš než oni.

A tož špekulovaly, kde ho zavřú, až jim do očí padla kadibudka. Eště zašprajcovaly dveřa a spokojeně odešly. Ale Alikovi sa tam nelíbilo. A protože to byl chytrý pejsek, brzo našél cestu ven. Pěkně prolézl tým otvorem a hupsnul dúle. Ani mu nevadilo, že to tam smrdí a že sa na něho šecko nalepilo. Eště přeplaval jamu s močúvkú a vydrápal sa na hnůj. Tam sa trošku otřepál a už pelášil dom.

Zrovna mrzlo a tož všecko, co na sebe nasbíral při útěku z kadibudky, si nésl sebú. Trpělivo potém čekal u dveří, až nekdo půjde a on nenápadně vběhne do kuchyně. Mosel potajmu, protože do kuchyně ho púšťali enem dyž mrzlo až praštělo.

Konečně sa dočkál. Vrzly vrátka a tatínek si dom védl moc vzácnú návštěvu. Poprvé rodičom védl ukázat svoju milú. Tak byl zahleděný do svojéj budúcí ženy, že si ani nevšímnul, že mu Alik proběhnúl pod nohama.

Stařenka se staříčkem svoju nastávající snachu pěkně uvítali a už ju zvali ke stolu. Alik zalézl pod divan a po tém močúvkovém vykúpání pěkně tvrdo usnúl. Všecí sa dobře bavili, dyž stařenka, kerá seděla nejblíž divana, sebú začala vrtět a zeptala sa mojéj mamky, esli jí néni horko, že by na chvilku otevřela okno.

Mamce horko nebylo, ale protože její nos začal cítit nelibú vúňu, tož přikývla. Okno bylo otevříté,ale v tém stúpnul staříček a prý z ulice ide nejaký smrad a okno zavřél. Enomže ten smrad byl čím dál horší a všecí sebú začali vrtět a podezíravě sa dívali jeden na druhého kdo že to tak smrdí.

Nakonec to moja mamka už nevydržela a pošuškala taťkovi, ať idú na procházku, že je v kuchyni hrozný smrad. Ale to už stařenka se staříčkem pátrali po příčině. Zrovna dyž staříček našél pod divanem Alika, došly z kina ty dvě děčičky s plačem, že sa Alik stratil. A dyž řekli kde ho zavřeli, tož všeckým bylo jasné, kde k takovému odéru došél.

Teď už sa temu naši smějú, ale taťka říká, že kvúli Alikovi mohl ostat na ocet.