Netajím se tím, že miluji dobu první republiky, upravené studenty v saku, muže s klobouky, které při setkání s dámou bez váhání smeknou. Sama jsem již před několika lety propadla této módě. Na svou roční holčičku už také pomalu začínám šít inspirována touto érou. Ale co naplat, je to malý chodec a tak není až tak velká možnost plně využít především detaily, které toto oblečení dělá natolik vyjímečným. Jestli dojdete až na konec tohoto blogu, asi mi dáte za pravdu, že v tak miniaturním měřítku se to bez složitého zařízení skutečně udělat nedá. Nedávno mě požádala kamarádka o pomoc, jednalo se o kabátek, který byl určený pro krásnou holčičku s velikostí 110, která je věčně v pohybu. Udělala jsem několik skic kabátků, jak by to mohlo vypadat. Použila jsem jak klasické současné pojetí tak i několik kousků, které byly inspirovány právě touto dobou.

 

A paní si vybrala právě jeden z nich, měla jsem radost. Takže se mohlo začít šít, tedy přesněji řečeno po důkladném výběru látky.

Při vypracovávání střihu jsem brala v potaz, že se jedná o hodně pohyblivou holčičku, takže jsem zapomněla na klasické rukávy, usazení muselo být příjemné, prostě dát ruce dopředu případně se za ně zavěsit by mělo být možné. Tady v tomto bodě jsem použila přesně typ střihu, jaký se dělal za první republiky. A jelikož se jedná o holčičku, tak kabátek trochu propasovat, ať je to hezká princeznička. No a protože děti rostou jako z vody, uvítala jsem požadavek paní, aby se počítalo s tím, že kabátek by neměl sloužit jen jeden rok. Toto jsem zohlednila u dvojího zakončení rukávů (s manžetkou, bez) a samozřejmě vzadu na zádičkách s páskem, který se bude dát nastavit podle současné situace. Tak to asi ke střihu. Paní si vybrala přírodní látku – vlnu a jelikož je malá princezna zimomřivá a jako podšívka bylo určené bavlněné plátno, tak jsem kabátek pro jistotu ještě vyztužila termolínem. Jak se šije kabátek nebudu podrobně popisovat, postup je klasický, sešít díly přední části, jednotlivé části rukávů... Pozastavila bych se především nad detaily, které dělají právě střihy z této doby tak zajímavými. Doposud mám schované kabáty, které jsem si dala před lety šít u jednoho Pana krejčího-skutečně s velkým P. Řemeslu se naučil za první republiky a jeho práci obdivuji doteď - prostě lepší kabát jsem za ty léta nenašla.

Na svém střihu jsem zvolila variantu s vsazenými kapsami krytými lemy. Našít takovou kapsu není legrace, ale stojí to za to. Tak tady máme výchozí stav, je potřeba našít vsazený díl přední části s částí, která tvoří spodní vrstvu kapsy, tady se nejedná o složitý úkon. Následuje práce na horní straně kapsy, pokud nechceme mít na předním dílu viditelné švy, musíme tuto část utvořit další látkou, já si vybrala podšívku. Mezi předním dílem a podšívkou kapsy je pásek z látky kabátku podlepený pouze vlizelínem bez tepelné vložky, teprve k němu se přichytí horní část kapsy. Tím se vyhneme neestetickému vyčuhování podšívky při vyjmutí ruky z kapsy. Kapsa dostane kompaktní tvar a zároveň na sebe na povrchu kabátku nijak nepoukazuje.

 

Nyní se dáme do našití patky nad kapsou, zde je nutné dobře vyměřit umístění, jelikož tato část má právě za úkol opticky zvýraznit pas.Nejprve si ustřihneme látku a ověříme, zda jsme trefili správnou šířku. Pak sešijeme k sobě obě části patky všechny strany až na tu, která se bude přichycovat ke kabátku. Přerubíme a pořádně zažehlíme. Přichytíme horní hranu ke kabátku a opět pečlivě zažehlíme okraje směrem do patky. Nyní přichytíme druhou stranu k horní části patky ručním sešitím. Přestože tato část nikdy nebude vidět, vyhnete se tak nepříjemnému pnutí v látce, než kdybyste tento bod vynechali a nakonec následuje horní viditelný šev, který celou patku dokonale uchytí k tělu kabátku.


Nebudu vám povídat, že stejně jak kabátek tak i jeho spodní část by měla být stejně kvalitní. Je pravda, že když jsem ušila tuto spodní část a samostatně ji rozprostřela na prkno, přišlo mi to jako halenka Nemalou vinu v tom nese fakt, že jsem si zvolila místo klasického bavlněného plátna příjemný popelín, u kterého mi přišlo, že dodá kabátku punc skrytého luxusu.


Podobně si vyhrajeme s límcem. Po přišítí obou částí k sobě na společných stranách přišijeme límek k horní straně kabátku. Po tomto kroku a opětovném důkladném zažehlení si pořádně přeměříme a zarovnáme kabátek a teprve poté přistoupíme k našití rubové strany kabátku k límci, nedošijeme až do konce spodní strany klopy, jelikož zde se bude napojovat podšívka. A nakonec opět pečlivé zažehlení a začištění švů.


Nyní nám ke kompletnosti kabátku zbývá ještě našít rukávy. Jelikož i v této velikosti je problém manipulace v tak malém prostoru, hodně kontrolujeme jednotlivé kroky. Připravené rukávy si v horní části navolníme, vlivem zateplení je nutno tento krok dělat ručně. Přichytíme ke známým návaznostech a látku rovnoměrně navolníme a nakonec přichytíme špendlíky. Dříve jsem si tady pomáhala opět ručním přichycením nití rukávku, nyní se již bez toho dokážu obejít. Ale méně zkušeným šičkám toto také doporučuji, máte poté jistotu, že nebudete párat vzniklé nevzhledné nechtěné přehyby ve švu. No a nyní jenom sešít a následně zkrátit vnitřní části švů a zaentlování látek společně – snížíte tím objem v této části. A opět důkladně zaželení tohoto švu z vnitřní i vnější strany.

Takto připravený kabátek zbývá spojit s podšívkou a i tady platí pořádně proměřovat a hodně zažehlovat. Ještě přišijeme kontrastní látku lemů rukávů – manžetu nebo spodní stranu, dle velikosti dítěte. Sešijeme mezeru ve švu podšívky a nakonec po důkladném zažehlení přichytíme horní na spodním lemu v několika místech ručně, aby to zůstalo ukryté. Límec v této velikosti si netroufám přichytit strojově, takže i tady je to ruční šití. A samozřejmě skrytě se přichytí opět na několika bodech.


Nyní zbývají jenom knoflíkové dírky. Tady většinou preferuji tu složitější variantu – s neviditelnou nití pomocí podšití další vstvou látky, bohužel po menší zkoušce na vzorku jsem zjistila, že u tak malé velikosti a ještě zateplení tady moc šancí nemám (vlivem rozčarování z takovéhoto zjištění jsem si tento krok bohužel nestačila nafotit, takže fotka nezdaru nebude), takže tady jsem proto postupovala klasickým jednoduším způsobem – viditelné orámování. Takže vyměřit dírky, a už jenom šijeme. Knoflíky jsem vybrala efektní u kterých se dá uplatnit i bavlnka, byly nakupovány přímo s ohledem na dvoukombinaci kabátku a tak bavlnka je v barvě doplňkového lemování. No když jsem se dostala až sem a ještě mi zbyly nějaké odstřižky, tak jsem prostě neodolala a udělala k tomuto modelu baretek. Na kloboučcích neuvěřitelně ulítávám.



A nakonec si výsledek pořádně nafotit a ať dobře slouží a sluší.