Dneska ráno (to znamená těsně před polednem, dříve méďa nikdy nevstává) méďa Ošoupánek otevřel okno, rozlédl se, nasál vzduch do čumáčku a povídá si: "Z lesa stoupá pára, vlhko je a mraky naducané vláhou. Ehm, asi podzim." 

Probudil Sněhulku (ta většinou vstává ještě později) a pak se radili.

Nedalo by se třeba... někam do teplých krajin...?

Je snad méďa Ošoupánek nějaké ptačisko okřídlené? Zkusí zatelegrafovat kamarádům, jestli někde není tepleji... Ale jak se dostat tam někam do tepla, případně? Ó jé, taková dálka, asi, nejspíš, zřejmě, ehm... Bylo by to tuze komplikované (a to méďa tedy opravdu nemá rád, nějaké takové komplikace). 

Letos už z toho asi nic moc nekouká... Kožíšek je ošoupaný a chladná rána (však už víte, poledne) studí na pacičkách. Taaak, ještě jednou se rozhlédnout a pak okno pořádně, ale opravdu pořádně zavřít.

Posilnit se je třeba, to ano. Hlavně vitamíny, ty jsou tuze důležité.

Nařídít budík na jaro..."Abych snad nezaspal, to bych nerad, tedy, to neee."

A do peřin zachumlat. Fjůůů, chrrr, mhmhmhhh, ššš... Uááách, dobrouuu noc.

Dobrou noc, méďo Ošoupánku, sladké sny...