Hlavní věcí je mít nápad a pak a také velkou touhu svou knihu zrealizovat. Já nejprve psala knihu nanečisto - do počítače jsem házela myšlenky, tak jak mě v tu chvíli napadaly. Tahle fáze trvala u obou mých vlastních knížek řádově několik měsíců.

Pak jsem si jednotlivé kapitoly pečlivě několikrát přečetla a věnovala jsem pozornost slovosledu, interpunkci a celkové logice kapitol. Tato fáze je taky spíš na měsíce, ale přeci jen je kratší než ta fáze předchozí. Samozřejmě, hlídala jsem a kontrolovala pečlivě, abych někde neudělala i faktickou chybu a abych používala jen ověřená fakta z důvěryhodných zdrojů.

Když byla i tato část práce na knize hotová, tak jsem dala koncept knihy přečíst jednak svým blízkým, ale i pár lidem z daného oboru. Víc hlav vždy víc ví a tak poté jsem do knihy dopisovala to, na co mě mí blízcí upozornili a já jsem považovala za přínosné.

Po skončení textové části jsem nafotila příslušné záběry. Pravda, u knihy o Železném Brodě jsem použila i mnoho starších fotek, které jsem nafotila v minulosti a které se mi do knihy hodily.

No a pak začíná další část práce na knize - spolupráce s grafikem. Nejsem tak technicky erudovaná, abych si grafiku své knihy udělala sama, tak jsem vždy oslovila svého známého - špičkového a pečlivého grafika. Mezi námi pak začal několikaměsíční ping-pong mailů, než byla kniha připravená do tisku.

Pokud je kniha z textové i grafické stránky připravená, je potřeba jít dál: Buď ji začít nabízet různým nakladatelstvím (což bývá zdlouhavé), nebo shánět nějakého sponzora (což bývá taktéž zdlouhavé a nepříjemné  s prosíkem stát před něčími dveřmi). A nebo se rozhodnete vytisknout si knihu vlastním nákladem, jako já. Je to dost velký zásek do rozpočtu (řádově desítky tisíc, i více). Ale podle mě stojí za to to risknout a vložit do vytištění knihy své úspory. Pokud tedy tisknete vlastním nákladem, sami si oslovíte vybranou tiskárnu a kniha je tak za 14 dní na světě.

Ano, je to risk a taky trochu "frajeřina" vydat si knížku sama. Ale nemusíte se nikoho o nic prosit a do knížky cpát něčí reklamu či další zásahy. Za tu svobodu mě to stálo. :-)

A pak už jen hotovou knihu začnete nabízet různým knihkupectvím a nebo třeba i na Flér a podobně. Je to obrovská radost, držet v ruce vlastní knihu. Dá se to snad vzdáleně přirovnat k narození dítěte: Obrovská radost a zároveň i úleva, že už je všechno složité za vámi. No a když kniha takto vsoupí mezi lidi, tak si jen tiše přejete, ať se dobře prodává, aby se vám vložené prostředky aspoň časem vrátily zpět. Nevýhoda je jen to, že vy musíte dát zkraje velkou sumu na realizace knihy a zpět se vám to vrací postupně a po malých kapkách. Ale já tvrdím - i kdyby se mi ani náklady celé nevrátily, stálo mi to za to. Listovat si ve své knize, čichat její vůni - to je pocit k nezaplacení. A vy víte, že po vás (kromě dětí) něco pěkného na světě zbude.

Jestli pro někoho z vás byl tento můj blog inspirací a povzbuzením, nepsala jsem ho zbytečně.

Hezký den všem!