Taky vás občas přepadne takový ten smutek nad stavem naší civilizace?
To třeba zrovna, když v našem oblíbeném Ekolistě se na titulní stránce objeví informace
o obří velrybě, která připlavala na pobřeží zemřít a v jejíž útrobách nenašli nic pěkného,
totiž 30 igelitových pytlů.
Nebo že díky krutému rybolovu se na pořadník vyhynutí dostala sviňucha, tzv. mořská kravička,
nádherný živočich, další z těch, kteří trpí drsným lovem pomocí vlečných lan,
které neušetří nikoho v dosahu, ničíc nekompromisně diverzitu těchto překrásných míst.
Je zvláštní, že pravidelně v závěsu za těmito destruktivními informacemi přicházejí takové,
které to vyvažují.
Třeba ty z únorového PDČ, kde se píše reportáž o "utopii".
Tedy vysvětluje se tam, že většinou když někdo něco považuje za nemožné, neumí si to ani představit,
nebo mu to prostě nejde, nazve to utopií. Jenže to stejné by mohlo druhému
naprosto dobře fungovat, kdyby to zkusil. No a když to zkusí, tak třeba.
Např. v La Merroénu poblíž městečka v Adalussii je čtvrť, kde na nezasíťované veliké parcele,
kam nevedou žádné civilizační vymoženosti, naopak není tam nic "moderního",
postavilo několik nadšenců své jurty, karavany a bydlí tam tak trochu jinak, po staru, v souladu s přírodou.
Pravidla tam dodržují taková tichá, nepsaná, žádná chemie, vzájemný respekt.
No a ono jim to funguje.
Tak si říkám a co když to opravdu jde jinak.
Opravdu potřebujeme jahody v zimě?
Proč k umývání nádobí nevyužít sílu přírody?
Potřebujem oblečení z druhé strany zeměkoule?
Nebo proč chtít lyžovat, když není sníh?
Co mohu udělat aby odpadů bylo po nás méně? Otázek by bylo nekonečně.
Jak příznačné si zvolili heslo letošní "hodináři" z Hodiny Země, která vypukne příští sobotu, 25. 3.
Totiž "klima již jsme změnili, nyní pojďme změnit sebe".
kterou již dlouho odkládáme, která by vedla k většímu uvědomění toho co děláme a přispěla
i kdyby jen k drobné nápravě naší existence.
Příklady táhnou a nyní jich budeme mít nespočetně.
Během krátké doby bude totiž probíhat kromě Hodiny Země také celopološná záležitost
Ukliďme svět, ukliďme Česko!
Bude sobotu 8. dubna 2017 letošní ročník kampaně Ukliďme svět, ukliďme Česko!.
Kampaň vznikla letos spojením mezinárodní kampaně Ukliďme svět! (Clean Up the World), organizované v ČR Českým svazem ochránců přírody již od roku 1998, a projektu Ukliďme Česko,
který před třemi lety začal organizovat spolek Ekosmák.
- Ukliďme svět, ukliďme Česko! organizuje skupiny dobrovolníků k úklidům černých skládek, parků, cest, lesů, břehů řek apod..
- Koná se ve dvou termínech (na jaře a na podzim).
- Posiluje povědomí veřejnosti a odpovědnost za stav životnímu prostředí.
- Více než 70 % dobrovolníků jsou školou povinní a mládež.
Následně na to náš čeká další událost.
Den Země slaví milióny lidí z více jak 140 zemí světa.
Po celém světě se konají jarmarky, festivaly, pochody, soutěže, koncerty, úklidové práce a jiné činnosti. Den Země se stal největší veřejností organizovanou aktivitou v historii planety.
Od roku 1990 je 22. duben jako světový svátek životního prostředí slaven i v České republice.
Jak to vše začalo?
22.4.1970 se na různých místech Spojených států shromáždilo na 20 milionů lidí,
kteří demonstrovali za ochranu životní prostředí.
Kampaň, která měla za cíl prosazovat přijetí nových zákonů v ochraně životního prostředí,
prosadit tyto otázky do politické diskuse a podpořit veřejný zájem o problematiku životního prostředí, inicioval senátor Gaylord Nelson a získala podporu i dalších politiků.
Kampaň měla nebývalý ohlas a dala vzniknout tradici oslav Dne Země - 22. dubna, jako mezinárodního svátku životního prostředí.
Také jste v poslední době objevili nějakou úžasnou alternativu k těm běžným, často nefungujícím,
neboli nešetrným? Napište nám o ní. Přidávám tu svou kompostovatelne sacky, tasky, pytle.
Nebo máte nějaký dobrý tip na nákup ekologicky šetrných výrobků tu?
Podělte se s námi, přidám ho k ostatním dobrým nálezům.
TIP! Pro ty, co chtějí cokoli vypěstovat, přečtěte si knihu KOOPERACE S PŘÍRODOU.
Myslím ekologicky, nepoužívám igelity!
Fairtrade ekotaška z biobavlny
Na závěr první díl otázek na které odpovídali tvořiví z Eka.
Igelitové tašky a pytlíky už snad nemusím zdůrazňovat.
I když, někdy se mi stane, že nemám u sebe nic, do čeho bych nákup dala.
Pak se snažím v obchodě pobrat nějakou prázdnou papírovou krabici a poskládat si nákup do ní.
Což má tu výhodu, že si nic nerozmačkáte a docela dobře se to nese:-)
Když není a musím koupit igelitku, tak tu vynosit do konce. Tedy do roztrhání...
přes řeku farmu produkující mléko a sýry, na kopci farmu s ovocem a zeleninou.
Družíme se i společnou popelnicí - stačí nám dohromady.
Tedy, dokud máme, tak žijeme z vlastního a pak teprve kupujeme...
jsme doma přišli na řešení, které jsme dřív neviděli... Manžel vozí pitnou vodu z práce. Hurá! Máme vodu a nezavalujeme se PETkama. Tedy, díky vám všem. Občas je důležité se zastavit a popřemýšlet!
Tedy, hlavně zdraví a málo parazitů!!! Ale k tomu ji musíme pomoci my.
My jsme teď ve fázi, že přemýšlíme, co chceme mít na zahradě, v předchozích letech jsme ji spíš uklízeli, prosekávali a jen občas něco nového zasadili, protože byla dost zanedbaná, sklizeň jsme měli jen z ovocných stromů, borůvek a pár jahod. Letos už chci vysadit i zeleninu, tak uvidíme, jak to půjde.
Taky budeme mít včelky, zatím jsme si pořídili první úl a uvidíme, jak nás to bude bavit.
Tchán má včely už léta, tak nám poradí a děti teď dostaly od mých rodičů dětskou knížku o včelaření,
tak si ji prohlížíme a společně si čteme a zjišťujeme, co nás čeká a je to moc milé. A protože jsem se dočetla, že z prvních rostlin, které zjara pro včely kvetou, je vřesovec, tak jsem si tento ho týden koupila a budeme mít zahradu zase o něco hezčí.
V domácnosti jsem hodně omezila chemii, ale něco ještě používáme. Dělám takové postupné malé krůčky, protože to chce vždy hledat a změnit to zaběhnuté a automatické, tak mi nejde dělat větší změny naráz, ale když si to vezmu třeba za poslední tři roky, tak ten posun je výrazný. Nejdřív to bylo v jídle a teď už se to týká i věcé okolo, domu, zahrady, oblečení.
Tak určitě taky nejsme ideální. Co už koupíme v plastu, tak se snažíme využít...
petky na vlastní mošt, kelímky na pěstování nebo na další drobnosti v domácnosti.
Raději se učíme plast vůbec nenakupovat, nepotřebovat balené potraviny, balit do plátěných pytlíků.
Co jde si vypěstovat, vyrobit..
Třeba sušené křížaly místo sladkostí vedou ! Mléčné výrobky zvládáme domácí :)
Děti používají látkové plenky a bezplenkují. Plastové hračky nekupujeme.
Těším se z toho, že děti dávají přednost klacíkům, kamínkům a krabičkám a nezajímají je klasické hračky... U třeťátka určitě netřeba vymýšlet jakou hračku! Spíš si něco vyrobíme a bavit to bude i starší děti.
Oblečení kupujeme nejčastěji z druhé ruky, co jde recykluju, dost využije i muž v dílně.
Když přecijen zbydou zbytky po šití, nabízím tvořilům - školka, známí... ;)
Sebe taky látkuji a používám kalíšek ;)
A co mě potěšilo ? Že konečně začal recyklovat i můj muž... Bojkotoval, ale když viděl, že min recyklace plastu šetří místo v popelnici, tak to KONEČNĚ vzal.. recyklujeme kovy, plasty, sklo a vlastně vše, co prochází našima rukama. Papíry máme na oheň.
Zemi k jejímu svátku přeju více a více a ještě více lidí s otevřenýma očima... tady na vesnici mě překvapuje, kolik lidí pořád přemýšlí "Po mě potopa..." i přes to, že mají děti !
Výborným zjištěním je, že se sdružují lidé, kteří přemýšlejí o věcech, které doma nepotřebují a snaží se je udat do správných rukou, vyměňují za jiné potřeby, domácí produkty...