Taky vás občas přepadne takový ten smutek nad stavem naší civilizace?
To třeba zrovna, když v našem oblíbeném Ekolistě se na titulní stránce objeví informace
o obří velrybě, která připlavala na pobřeží zemřít a v jejíž útrobách nenašli nic pěkného,
totiž 30 igelitových pytlů.
Nebo že díky krutému rybolovu se na pořadník vyhynutí dostala sviňucha, tzv. mořská kravička,
nádherný živočich, další z těch, kteří trpí drsným lovem pomocí vlečných lan,
které neušetří nikoho v dosahu, ničíc nekompromisně diverzitu těchto překrásných míst.

Je zvláštní, že pravidelně v závěsu za těmito destruktivními informacemi přicházejí takové,
které to vyvažují.
Třeba ty z únorového PDČ, kde se píše reportáž o "utopii".
Tedy vysvětluje se tam, že většinou když někdo něco považuje za nemožné, neumí si to ani představit,
nebo mu to prostě nejde, nazve to utopií. Jenže to stejné by mohlo druhému
naprosto dobře fungovat, kdyby to zkusil. No a když to zkusí, tak třeba.

Např. v La Merroénu poblíž městečka v Adalussii je čtvrť, kde na nezasíťované veliké parcele,
kam nevedou žádné civilizační vymoženosti, naopak není tam nic "moderního",
postavilo několik nadšenců své jurty, karavany a bydlí tam tak trochu jinak, po staru, v souladu s přírodou.
Pravidla tam dodržují taková tichá, nepsaná, žádná chemie, vzájemný respekt.
No a ono jim to funguje.

Tak si říkám a co když to opravdu jde jinak.

Opravdu potřebujeme jahody v zimě?

Proč k umývání nádobí nevyužít sílu přírody?

Potřebujem oblečení z druhé strany zeměkoule?

Nebo proč chtít lyžovat, když není sníh?

Co mohu udělat aby odpadů bylo po nás méně?  Otázek by bylo nekonečně.

Jak příznačné  si zvolili heslo letošní "hodináři" z Hodiny Země, která vypukne příští sobotu, 25. 3.
Totiž "klima již jsme změnili, nyní pojďme změnit sebe".

Napadá mě, pojďme oslavit Hodinu Země nějakou zásadní změnou v našich zaběhlých návycích,
kterou již dlouho odkládáme, která by vedla k většímu uvědomění toho co děláme a přispěla
i kdyby jen  k drobné nápravě naší existence.

Příklady táhnou a nyní jich budeme mít nespočetně.

Během krátké doby bude totiž probíhat kromě Hodiny Země také celopološná záležitost
Ukliďme svět, ukliďme Česko!

Bude  sobotu 8. dubna 2017  letošní ročník kampaně Ukliďme svět, ukliďme Česko!.

Kampaň  vznikla letos spojením mezinárodní kampaně Ukliďme svět! (Clean Up the World), organizované v ČR Českým svazem ochránců přírody již od roku 1998, a projektu Ukliďme Česko,
který před třemi lety začal organizovat spolek Ekosmák.

  • Ukliďme svět, ukliďme Česko!  organizuje skupiny dobrovolníků k úklidům černých skládek, parků, cest, lesů, břehů řek apod..
  • Koná se ve dvou termínech (na jaře a na podzim).
  • Posiluje povědomí veřejnosti a odpovědnost za stav životnímu prostředí.
  •  Více než 70 % dobrovolníků jsou školou povinní a mládež.

Jak se zapojit

Následně na to náš čeká další událost.

Den Země slaví milióny lidí z více jak 140 zemí světa.
 Po celém světě se konají jarmarky, festivaly, pochody, soutěže, koncerty, úklidové práce a jiné činnosti. Den Země se stal největší veřejností organizovanou aktivitou v historii planety.
Od roku 1990 je 22. duben jako světový svátek životního prostředí slaven i v České republice.

Jak to vše začalo?
 
22.4.1970 se na různých místech Spojených států shromáždilo na 20 milionů lidí,
kteří demonstrovali za ochranu životní prostředí.
Kampaň, která měla za cíl prosazovat přijetí nových zákonů v ochraně životního prostředí,
prosadit tyto otázky do politické diskuse a podpořit veřejný zájem o problematiku životního prostředí, inicioval senátor Gaylord Nelson a získala podporu i dalších politiků.  
Kampaň měla nebývalý ohlas a dala vzniknout tradici oslav Dne Země - 22. dubna, jako mezinárodního svátku životního prostředí.

Také jste v poslední době objevili nějakou úžasnou alternativu k těm běžným, často nefungujícím,
neboli nešetrným? Napište nám o ní. Přidávám tu svou kompostovatelne sacky, tasky, pytle.

Nebo máte nějaký dobrý tip na nákup ekologicky šetrných výrobků tu?
Podělte se s námi, přidám ho k ostatním dobrým nálezům.

TIP! Pro ty, co chtějí cokoli vypěstovat, přečtěte si knihu KOOPERACE S PŘÍRODOU.

PLAKÁT BE ECO!

Pytlíky

Pytlík

Velká ekologická taška 

  bags 5 ks 

Ekologicky pěšky

EKOLOGICKÉ  PECKY

Happy bag

Žlučové prací mýdlo na skvrny

Kosmetické tampóny

Eko záchod kompostovací

Eko citronový prášek do myčky

Myslím ekologicky, nepoužívám igelity!

Flanelové vložky

Fairtrade ekotaška z biobavlny

Na závěr první díl otázek na které odpovídali tvořiví z Eka.

CO BYSTE POPŘÁLI NAŚÍ MILÉ ZEMI K JEJÍMU blížícímu se  SVÁTKU?
ČÍM BYSTE CHTĚLI INSPIROVAT DRUHÉ,
TEDY CO DĚLÁTE JINAK A MOHLI BY JSTE SE O TO PODĚLIT?
Co vás v loňském roce nebo nedávné době potěšilo na poli ochrany přírody a ž. prostředí?
Co byste chtěli ve svých domovech změnit třeba v blízké budoucnosti,
na co se chystáte?
JAKÝ NEJVĚTŠÍ významově, NEBO NEJÚŽASNĚJŠÍ OBJEV
jste v oblasti ekologie pro sebe učinili, objevili, uskutečnili,
na co osobně nedáte dopustit, vaše vychytávka pro vás, vaše domácnosti.
 
Odpovídá saana
 
V první řadě je důležité odpad NEGENEROVAT... Prostě se zamyslet, jak ho tvořit co nejméně.
Igelitové tašky a pytlíky už snad nemusím zdůrazňovat.
I když, někdy se mi stane, že nemám u sebe nic, do čeho bych nákup dala.
Pak se snažím v obchodě pobrat nějakou prázdnou papírovou krabici a poskládat si nákup do ní.
Což má tu výhodu, že si nic nerozmačkáte a docela dobře se to nese:-)
Když není a musím koupit igelitku, tak tu vynosit do konce. Tedy do roztrhání...
 
U nás doma se všechno peče, jelikož kupované není k jídlu. Za domem máme mlýn,
přes řeku farmu produkující mléko a sýry, na kopci farmu s ovocem a zeleninou.
Do Lípy jezdíme pro biomaso hovězí. Vajíčka a králíky si kupujeme od sousedů. S nimi máme i "odpadovou" družbu:-) Zbytky z kuchyně dostávají jejich kozy, králíci, prasátko a slepičky.
Družíme se i společnou popelnicí - stačí nám dohromady.
Šití taky provozuju "bezodpadově". Každý odstřižek se snažím zužitkovat a ty maličké, co už nevyužiju, dávám do krabice a nakonec z nich je nápň do podsedáku:-) Všechny jsem zatím podarovala. Doma mi ještě nezbyl... To platí i o oblečení. Co nejde nosit mezi lidi, nosíme na zahradu. Po roztrhání jde na hadr nebo rozstříhám na špagáty a z nich pak háčkuju ty podsedáky...
Jinak díky eku jsem začalu kupovat materiál do českých výrobců. Nakoupila jsem první bambus a zamilovala si ho, leží mi tu len (ten mám zatím jen pro nás...), koupený mám krásný biobavlněný úplet, zařadila jsem merino,... Dřív jsem se snažila nakoupit hlavně levně a to bylo "kdovíodkud"... Na druhou stranu, mi to pomohlo v začátku, na kupování materiálu po kilech přímo od výrobce, jsem tenkrát neměla...
A zapomněla jsem dodat, že máme samozdřejmě zahradu a sad, ale nejsme soběstační.
Tedy, dokud máme, tak žijeme z vlastního a pak teprve kupujeme...
A ještě mám další dobrou zprávu! Díky tomu, že jsem se tu vypsala z problémů s naší "pitnou" vodou,
jsme doma přišli na řešení, které jsme dřív neviděli... Manžel vozí pitnou vodu z práce. Hurá! Máme vodu a nezavalujeme se PETkama. Tedy, díky vám všem. Občas je důležité se zastavit a popřemýšlet!
 
Ještě jsem zapomněla na to přání k svátku.
Tedy, hlavně zdraví a málo parazitů!!! Ale k tomu ji musíme pomoci my.
Na co jsem pyšná? Jde to pomalu, ale nenápadně transformujeme myšlení našich rodičů. Recyklují, pečou domácí kváskový chléb, první už pere v mýdlovém slizu, který ji vyrábím. Druhá čeká, až dovyplácá kupovaný prášek... Už jsem na ni nachystaná:-) Hurá! Přestaly používat masox, to bylo ale tedy hodně těžké. S tím nám pomohly naše děti. Prostě jim to nesmí dát. Stejně tak jakákoli chemikálie v potravinách. Dost nám v tom pomáhá náš mladší syn, který je atopik. Ale není to na něm poznat. Ekzém se mu rozběhne jen v případě, že pozře něco, co logicky do jídla nepatří (barviva, aromata, konzervanty, dochucovadla, pesticidy,...) Tak už babičky pochopily, že je to sice "chudáček", že nemůže v zimě hroznové víno a jahody (z těch to prostě NEJDE! umýt), ale zase mu nevadí meloun, který miluje a u kterého se nejí slupka...
 
Zároveň děláme osvětu celému okolí ohledně chemikálií v potravinách. Všichni nejdřív naše děti politují, ale pak, když se chtějí maličko zamyslet, tak zjistí, že není problém koupit všechno "čisté" a ani to nemusí být bio... A kolikrát to ve výslednku ani nestojí víc než to s prominutím srajdy, které se jako jídlo jenom tváří...
 
 okatej žralok 
 

My jsme teď ve fázi, že přemýšlíme, co chceme mít na zahradě, v předchozích letech jsme ji spíš uklízeli, prosekávali a jen občas něco nového zasadili, protože byla dost zanedbaná, sklizeň jsme měli jen z ovocných stromů, borůvek a pár jahod. Letos už chci vysadit i zeleninu, tak uvidíme, jak to půjde.
Taky budeme mít včelky, zatím jsme si pořídili první úl a uvidíme, jak nás to bude bavit.
Tchán má včely už léta, tak nám poradí a děti teď dostaly od mých rodičů dětskou knížku o včelaření,
tak si ji prohlížíme a společně si čteme a zjišťujeme, co nás čeká a je to moc milé. A protože jsem se dočetla, že  z prvních rostlin, které zjara pro včely kvetou, je vřesovec, tak jsem si tento ho týden koupila a budeme mít zahradu zase o něco hezčí.Stydlivý úsměv

V domácnosti jsem hodně omezila chemii, ale něco ještě používáme. Dělám takové postupné malé krůčky, protože to chce vždy hledat a změnit to zaběhnuté a automatické, tak mi nejde dělat větší změny naráz, ale když si to vezmu třeba za poslední tři roky, tak ten posun je výrazný. Nejdřív to bylo v jídle a teď už se to týká i věcé okolo, domu, zahrady, oblečení.

zajicovnik

Tak určitě taky nejsme ideální. Co už koupíme v plastu, tak se snažíme využít...
petky na vlastní mošt, kelímky na pěstování nebo na další drobnosti v domácnosti.

Raději se učíme plast vůbec nenakupovat, nepotřebovat balené potraviny, balit do plátěných pytlíků.
Co jde si vypěstovat, vyrobit..
Třeba sušené křížaly místo sladkostí vedou ! Mléčné výrobky zvládáme domácí :)

Děti používají látkové plenky a bezplenkují. Plastové hračky nekupujeme.

Těším se z toho, že děti dávají přednost klacíkům, kamínkům a krabičkám a nezajímají je klasické hračky... U třeťátka určitě netřeba vymýšlet jakou hračku! Spíš si něco vyrobíme a bavit to bude i starší děti.

Oblečení kupujeme nejčastěji z druhé ruky, co jde recykluju, dost využije i muž v dílně.
Když přecijen zbydou zbytky po šití, nabízím tvořilům - školka, známí... ;)

Sebe taky látkuji a používám kalíšek ;)

A co mě potěšilo ? Že konečně začal recyklovat i můj muž... Bojkotoval, ale když viděl, že min recyklace plastu šetří místo v popelnici, tak to KONEČNĚ vzal.. recyklujeme kovy, plasty, sklo a vlastně vše, co prochází našima rukama. Papíry máme na oheň.

Zemi k jejímu svátku přeju více a více a ještě více lidí s otevřenýma očima... tady na vesnici mě překvapuje, kolik lidí pořád přemýšlí "Po mě potopa..." i přes to, že mají děti !

Výborným zjištěním je, že se sdružují lidé, kteří přemýšlejí o věcech, které doma nepotřebují a snaží se je udat do správných rukou, vyměňují za jiné potřeby, domácí produkty...