Na fleru už nějaký ten měsíc můžete pod přezdívkou soshedid najít šperky z mé dílny. Přiznávám, ta přezdívka je na první pohled podivná. Ale mají ji na svědomí moji kamarádi z USA, kteří mě motivovali k tomu, abych začala šperky prodávat. Za vším vlastně stojí tenhle citát: "She believed she could, so she did." Aneb "Věřila, že může, a tak to udělala". A tak jsem to teda udělala. So She Did. A nemyslím jen prodej na fleru. Ale tak vůbec. Vrátila jsem se k výtvarným činnostem. 

A tím se dostáváme ke gobelínu.

Včera jsem si po celých dlouhých čtyřech letech dovezla z Brna z VOŠ Textilní svoji absolventskou práci - gobelín. A řekla jsem si, že se s ním musím pochlubit. :) A protože jsem si celkem pravidelně dokumentovala jeho výrobu, podělím se s vámi o to, jak mi postupně rostl pod rukama.

Na začátku by jen malý náčrtek tužkou.

Pak následoval výlet do Moravské gobelínové manufaktury. Ve skladu zbytkové vlny začalo rozhodování o barvách. Kompromis mezi mými představami a dostupnými barvami dopadl následovně.

Pak bylo třeba vyklidit část obývacího pokoje, sešroubovat rám a natlouct hřebíčky. A natáhnout osnovu.

Za rám jsem umístila orientační skicu budoucího gobelínu a pustila se do prvních řad.

A řady pomalu přibývaly.

Nakonec se přece jen přiblížily řady závěrečné. :)

Bylo potřeba se vypořádat s chaosem nití na rubu,

pokochat se detaily a nádhernými barvami,

vše začistit, zauzlíkovat, zapošít kraje a pak už jsem si mohla vychutnat vítězný pocit a těšit se tou krásou, kterou vytvořily moje ruce.

Několik let musel gobelínek zůstat ve škole. Teď se mi konečně vrátil a já mám radost. A tak jsem se s tou radostí musela podělit.

A doufám, že i Vám se listování gobelínovým blogem líbilo. :)