Na úvod bych chtěla předestřít, že jde o focení reálných keramických andělů, ne o zachycení těch tajemných éterických bytostí.
Tak tedy… jak se fotí andělé… tedy jak se fotí někomu v paneláku, který má sice balkón (a pěkně zrekonstruovaný), ale výhled na další domy, takže k focení takřka nepoužitelný.
1.) Nabalíte dítě, věci na procházku (jako čajík, svačinku hračky…,) keramické anděly a další věci k focení, foťák a pár dalších nezbytností.
2.) Oblečete sebe i dítě, aby jste se v tom dnešním tropickém dni úplně neupekli.
3.) Dítě (které ještě nechodí, takže ho taháte na rukách) a tašku (s keramickými věcmi ne právě lehkou) dopravíte dolů do sklepa, kde máte kočárek.
4.) Po pár drobných peripetiích (jako 3x spadlé klíče, dítě šprajcující se dání do kočárku…) vyjedete ven do toho pařáku.
5.) Rozpálenými ulicemi se dopravíte do parku (jako malé pozitivum si cestou koupíte nanuka - mňam).
6.) Dojedete do parku, najdete vhodné místo k focení a zjistíte, že vaše dítě je totálně upatlané od čokolády, popřemýšlíte kde to vzalo, když nic s čokoládou nemělo, dojde vám, že asi na kočárek spadlo kousek čokolády z toho nanuku. No nic, jako správná praktická matka vytáhnete plínu a vodu, plínu trochu namočíte (při tom stihnete tu otevřenou flašku vody upustit), dítě i kočárek otřete.
7.) Vytáhnete většího anděla, naaranžujete a začnete fotit.
8.) Měníte úhel, vzdálenosti, natočení… však to znáte. Andělé jsou jako modelky naštěstí velmi vstřícní, neremcají, neprotestují, prostě vše tiše snášejí.
9.) Velkého anděla schováte a naaranžujete malého anděla. Začnete fotit, tu koutkem oka zahlédnete něco podezřelého. Otočíte se a vaše šikovné dítě zatím toho velkého anděla stačilo vytáhnout z tašky a velmi důležitě si ho prohlídnout. Prohlížení té podivné věci ukončilo obvyklým odložením věci mimo. Anděl sám nad sebou bděl, takže neskončil na zemi ale „jen“ v kočárku. Uf.
10.) Takže opět schováte velkého anděla (a tentokrát tu tašku pečlivě zavřete) a vrátíte se k focení malého anděla. I on je velmi vstřícná modelka.
11.) Pečlivě schováte malého anděla. Vytáhnete zvonkohru a zkoušíte ji někde pověsit, po cca 5 pokusech, zjistíte, že tam prostě držet nebude a najdete jiné místo. I tam drží jen na dobré slovo, přesto se vám podaří jednu dobrou fotku udělat.
12.) Vyhlídnete si šikovný strom, kde by se dalo s focením pokračovat.
13.) Přejedete k němu i s kočárkem.
14.) Zavěsíte zvonkohru, počkáte až se srovná a přestane houpat.)
15.) Začnete fotit, opět chcete měnit pohledy a úhly, ale už při druhé fotce vám začne blikat info, že docházejí baterky.
16.) Focení se tedy snažíte urychlit, aby se vám aspoň pár slušných fotek povedlo.
17.) Když je nafoceno, vše pečlivě schováte do tašky a pokračujete v procházce s kočárkem, abyste si konečně pro té „dřině s focením“ odpočinuli :)))))
Jestli se procházka s focením vyplatila, musíte už posoudit vy ;)
