Mým snem bylo vyrobit v keramice malou holčičku. Jednou večer jsem si hrála s hlínou a začaly mi růst pod rukama dokonce dvě... Hanička, od začátku hodná dívenka, která si nechala poslušně česat vlásky a dávat do rukou kytičky, a Maruška, neposedná a divoká, která se neustále vrtěla a malilinko zlobila.

Kdo si myslí, že vyrobit základní tvar je nejtěžší, tak se mýlí. Hlína je buď měkká a věci nedrží tak, jak mají, nebo naopak se vysušuje a praská. V určitém okamžiku je nutné přestat, a pokračovat až po zaschnutí....Převážně pracuju večer, tak i fotky mám foceny s bleskem. Mám připraveny dvě figurky takzvaně "nahrubo" a můžu jít spát.....

Když se pak k dílu vrátím, pomocí různých škrabacích nástrojů a smirglu zarovnám povrchy, dotvořím detaily, pohraju si tam, kde bych u mokré hlíny více zkazila než spravila... Tento úsek práce je velice těžký. Zatvrdlá hlína je tvrdá skoro jako kámen, hrozí možnost ulomení jemných detailů, musí se pracovat opatrně.. Práší se, bolí ruka, stále nejsem spokojená, musím pořád upravovat... Když se mě v jednom klubu  ptali, co pořád dělám, a já neustále odpovídala: "Škrábu!", vysloužila jsem si dočasnou přezdívku "škrabka". 

Pořád by se dalo něco upravovat, takže musím si říct "Dost!", postavičky odsaju vysavačem od jemného prachu, povrchy omyju a vyhladím mokrou houbičkou a holčičky můžou jít do pece na první výpal. Ještě stále není vyhráno! V peci mi může cokoli prasknout, stačí malá bublinka vzduchu v hlíně... Je to prostě takový adrenalin dá se říci až do finále....

První výpal na 900stC proběhl v pořádku (uf!!!), holčičky můžu natřít engobami a glazurami. Je to pro mě vždy náročné, rozhodnout se, do jaké barvy je obleču, jakou budou mít barvu vlásků, povídám si s nimi a postupně celé nadekoruju. Tak jsou připraveny na druhý výpal 1080stC.

Pokaždé, když zavřu víko pece, říkám si: "Tak, a teď se děj vůle Boží..."! Jsem plná obav i očekávání, je za mnou plno práce a stále nevím, jestli výsledek splní moje očekávání. Odevzdaně čekám, až proběhne proces vypálení, nechám pec vychladnout, otevřu víko a....

Kouká na mě rošťanda Maruška, která si chce hrát...

A milá Hanička, která mi natrhala kytičku....