Mám ráda přírodu a mám ráda ptáčky, kterým bez výjimky říkám čamráci. Je to jednodušší, když jeden nemá přehled o jejich druzích. 

Každou zimu je poctivě krmím, kupuji lojové koule (občas je i sama vytvořím – ty koule), každý den přisypávám do krmítek slunečnice. Jeden rok to bylo skoro padesát kilo. Tahle zima se zdála být dlouhá, ale čamráčci toho tolik nespotřebovali. Asi i proto, že jsem omezila přísun oříšků, omezil se počet sojek a strak. Taky hýlové se za celou zimu téměř neukázali, a tak hodovaly téměř výhradně sýkorky. Ráda je pozoruji přes okno kuchyně, je to lepší než televize. 

V pátek začalo jaro. Ne kalendářně, ale počasí bylo doopravdy krásné. A tak jsem jen tak ve svetru vystrčila nos na zahradu, že bych si konečně po té zimě mohla ty své opečovávané miláčky vyfotit. Zatímco já jsem pookřála na sluníčku, čamráčkové vzali dráhu. Asi už měli dost mých pokusů a slunečnic a zaletěli si pro jinou pochoutku. Tak jsem jen cvakla líného kocoura na střeše kůlny, neúnavného hafíka, který se za hračkou požene kdykoliv a kamkoliv a nakonec i důkaz toho, že jaro je skutečně tady. 

Dnešek začal uplakaně. Ani vstávat se mi nechtělo, ale co se dá dělat, nikdo jiný neuvaří, zvířata neobstará… A jak si tak běhám po kuchyni, vidím najednou, že máme za oknem živo. Ale jak… Celou zimu tam nebylo tak narváno! Tak honem pro foťák. Kašlu na guláš, ten se za tu chvilku snad nepřipálí…

Máme dvě krmítka. Jedno veliké, které toho už hodně pamatuje a sotva příští zimu přežije. Druhé moderní, komfortní (i s komínem). Zavěšena šikovně pro ptáčky, ale hodně nešikovně na focení. Samá větev a větvička, zaostřit se nedá. Moje stanoviště je totiž špatně umístěné. Po špičkách se připlížím do dílny a otevřenými dveřmi obhlížím „terén“. Nádhera, to budou fotky… Trumfnu všechny, kteří mají profi vybavení, foto stany a čamráky z úkrytu pozorují deset hodin denně...

První špatně zaostřená

Druhá o chlup lepší, ale zdálky

Třetí proostřená (máme ale pěkné břízky, že?)

Bída s nouzí, ale i tak jsem ráda

Tak ani letos nic. Příští rok už si ten stan pořídím. A tak mě napadá, nemá někdo nadbytek maskovacího sukna?