Někdy to jde snadno a někdy se u toho dost zapotím-no, jako při porodu:o).

Většinou je popudem nejaka rodinná událost, protože co potěší nejvíc-dárek ručně vyrobený....

No a vzhldem k tomu, že obrazy už není kam věšet, musela jsem přejít na něco méně náročného na prostor. A tak zaplavuji rodinu knihami...no, spis "parodiemi" na knihy....

Tahle je pro tátu. Jsem milovníkem slova. Stačí mi jediný slovní obrat a už semi v hlavě přetáčejí obrázky a koláže. Tahle je o zajících a větách -tímto děkuji Davidi Zábranskému za inspiraci;o). Bude to jen taková drobnustka o 12ti stránkách, na víc nějak není čas....

Zatím se rodí první strana- podle předlohy, kterou jsem potila rano. Tak takhle ja to matlam a co bude na konci, je obcas překvapením i pro mě.

No, ještě že už jeden darek vyrobila Rozinka-alespon se bude nad čím rozplívat:o)))

a po úmorné dřině, resp. po úmorném lepení-mam prilepene prsty i saty i stul i zajice:o)-se konečně zrodila knížečka.....

Celé je to o tom, že: ".....zajíce vyplaší i tichá věta...." a na tohle tématko je to udělano-polemiky nad tematem a tak. Doufám, že se bude zítra tátovi líbit-ale on je hodný a vždycky to pochválí..." no, rosteš, prcku"......:o) 

a teď jsu na zasloužený odpočinek ke starým a vetchým rodičům - bude se grilovat, hurá!!!!